Je tomu asi tyden co jsem konecne sehnal v nejake akvaristice tyhle skvele sneky, plze, slizaky. Jejich skvelou uzitnou hodnoutou, krome toho ze spotrebuji vsechny zbytky v akvairu je i to, ze narozdil od jinych svych pribuznych (sneku) zijicich v akvarijich se nemuzou rozmnozovat sami, tedy nejsou tzv. Hermafroditi a clovek se tak nemusi bat, ze po par dnech bude mit z akvaria spis snekarium. K tomu patri taky zminka o zpusobu rozmnozvani, kdy lepi sve vajicka nad hladinu akvaria, coz je taky duvod k tomu, proc zalozit lupu do supliku a nesmirovat kdejaky list rostliny ci kamen, zda na nem nejsou vajicka.
A samozrejme, krome toho ze je uzitecny, tak je i pekny na pohled :-)

nejake odkazy:
Petplanet – plnohodnotna akvaristika
horacovoakvarium.cz
applesnail.net

Asi jsem zrovna v patek nemel co delat, ze jsem se konecne pustil do realizace sveho vlastniho vnejsiho filtru. Puvodni navrh pocital s uzaviratelnou nadobou, nejlepe s nejakym velkym vikem, bohuzel k dispozici byl pouze 30l kybl, coz nebylo to prave orechove pro 62l akvarium. Proc vubec vnejsi filtr? Inu original vnitrni filtry maji opravdu malou filtrovaci plochu (plochu molitanu) a muj vlastni filtr (Stavime si svuj vlastni filtr), byl pomerne velky a zabyral dost mista v akvariu, ne ze by to bylo prilis mnoho, ale zavazel a take jej nebylo prilis jednoduche schovat, protoze vyzadoval castou udrzbu.
Tak se stalo, ze jsem pouzil na vyrobu vnejsiho filtru 5l kanystr od zimni smesy do odstrikovace v aute. Teda ty kanystry byly ve skutecnosti dva, jeden jako filtracni nadoba a druhy pro pouziti na plastove dily (prepazky). Zacal jsem tedy resit prvni problem, jak dostat dovnitr nadoby prepazky, pripadne primo filtracni media (dva druhy molitanu, keramiku a raselinu).
Preskocim tedy tu nudnou pasaz o postupu a zjistovani jak na to, abych se dostal k vlastnimu nasazeni. Do kanystru vedly dve hadicky a elektricky kabel pro cerpadlo Circulator 650. Jedna hadice byla pro privod do prvni komory (samospadem z akvaria), kde byla pripravena prvni filtracni hmota (hruby molitan), ve druhe komore byla kombinace raselina a porcelan (aby se meli bakterie dobre) a ve treti komore byl dalsi filtr (jemny molitan) a cerpadlo, ktere cerpalo vodu zpet do akvaria.
Zapojeni do provozu nebyl problem, samospad nezklamal, jenom se ukazalo, ze cerpadlo nema potrebny vytlak, aby sekundovalo rychlosti pritekajici vode samospadem. Ackoliv kriticke mista byly utesneny silikonem, presto se naslo par spoju, ktere prekvapily a zacly propoustet, ikdyz v nadobe nebyl prilis velky tlak a ani samospadem nedochazelo k nejakemu extremnimu pretlaku, voda po kapickach prosakovala.
Ukazalo se, ze kanystr nebyl prilis vhodna nadoba. Mohl jsem jej sice temer “hermeticky” uzavrit a utesnit, nicmene to zrovna u filtru s nutnosti obcasne vymeny filtracnich hmot neni vhodne reseni a proto jsem prozatim vnejsi filtr vzdal. Ale tech asi 30h fungoval opravdu skvele ;-)

Inspirace na vyrobu vlastniho vnejsiho filtru:
http://www.aquanet.ic.cz/
http://www.moje-akvarium.net/
http://www.moje-akvarium.net/
http://rybicky.net/

U me zatim uraduje vnitrni filtr TetraTec IN 600 o vykonu 300-600l/h, ktery ma bohuzel dve komory, ktere se docela rychle ucpou. Navic nebylo moc snadne najit idealni umisteni pro filtr, tak jsem musel akvarium preskladat. Uvolnit zadni stenu, ktera byla z velke casti kryta rozmernou deskou bridlice, presadit vsechny rostliny nasazene u zadni steny akvaria -> proste zase bordel. Navic jsem uz v tydnu pridal vzduchovani ve forme kompresoru Elite 799 o vykonu 54l/h pres vzduchovaci kaminek, protoze filtr se obcas ucpe a rybky maji o radost u hladiny postarane.

Do budoucna vyzkousim lepsi vlastni vyrobu a nebo si do mensiho akvarka poridim neco na styl Filtr Tetra Tec EX 600 ;-)

Rybky v akvariu se maji cile k svetu, teda temer. V polovine ledna mi uhynul jeden ze tri Krunyrovcu a ja nemam vubec poneti proc. Behem odpoledne vesele proplavaval celym akvariem, tu byl na koreni, tu se propletal mezi listy, po chvili byl na filtru, za moment prisaty na sklo a asi po dvou hodinach sem jej nasel u dna pod kamenem bez znamek zivota. Zbyle dva kousky se maji cile k svetu, ale ven ze svych ukrytu se vydaji az v nocnich hodinach, kdy se vypina svetlo.
Nektere rostlinky se v akvariu ujaly a zacaly opravdu rychle rust, jde predevsim o tzv. stonkove rostlinky, takze vcera prisel na radu poradny rez -> zkraceni nekterych nadmerne rozrustlych rostlin a zasadeni vyhonku do volneho mista na dne. Jsem zvedav, zda se nove zasazene rostlinky ujmou.
U rostlinek taky zacinam bojovat s cernou a hnedou rasou, ktera se drzi predevsim na listech Echinodorusu (kde jinde taky, ze?).
Do akvaria jsem vratil vnitrni filtr Filtr Fluval 1Plus a stale mam taky aktivni cerpadlo Circulator 650

aktualni fotografie:
P1020307.JPG
P1020315.JPG
P1020317.JPG
P1020318.JPG
P1020319.JPG
P1020320.JPG
P1020321.JPG
P1020322.JPG
P1020323.JPG
P1020324.JPG
P1020325.JPG
P1020326.JPG
P1020327.JPG
P1020328.JPG

Na internetovych diskuzich se da casto narazit na debaty ohledne kvality filtru, nazory a reference na jednotlive vyrobce a produkty. Samozrejme je treba rozlisovat zda se jedna o vnitrni a nebo venkovni (externi) filtraci. U externi je to vetsinou vsechno v superlativech, ovsem jinak je tomu u vnitrnich filtru.

Nejvetsim problemem vnitrnich filtru je velikost filtracni plochy a samozrejme realny prutok filtrem. Na trhu lze najit obrovske mnozstvi filtracnich zarizeni s cenou od par korun do nekolika tisic, ovsem vetsinou se da taky narazit na “modni” trendy, kdy filtr ma nasavani treba jen na spodni strane, pripadne disponuje jinymi parametry, ktere nam nedavaji pochopit podtstatu vlastni funkce filtru. U vnitrnich filtru pozadujeme predevsim mechanicke cisteni a pouzivame je v malych a stredne velkych akvariich (asi do 150l objemu akvaria). U objemnejsich se vyplati vyuzit externich zarizeni, ktere jsou sice drazsi, ale jsou mnohem lepe vybaveny pro filtrovani velkych objemu a u takovych filtru jiz muze byt rec o bakterialni filtraci. Taktez je nutne brat v uvahu vlastni prutok filtru, kdy vsechny uvadene cisla od vyrobce jsou ziskana bez filtracni naplne, tedy jde o vykon samotneho cerpadla filtru a ne o skutecny realny prutok (vetsinou tomu tak je).

Proto se casto da narazit na informace a navody ke zhotoveni vlastnich filtru. Vetsinou se k tomu vyuzivaji cerpadla ci cerpaci hlavy kompletnich filtru, ke kterym se pripoji nejaka filtracni hmota – nejcasteji molitan, biomolitan, uhlikovy filtr apod. Jak muzou takove domaci pokusy (upravy) dopadnou se lze presvedcit na obzazcich – Wampi a honky (obrazky jsou ulozeny na www.rybicky.net).

Ja jsem sahl po podobne uprave, kdy jsem vyuzil sve cerpadlo Circulator 650 o vykonu asi 650l/h a pod nej jsem umistil bezny molitanovy filtr. Molitanovy filtr se mi velmi dobre osvedcil jiz v provedeni elementikovy filtr kdy bylo vyuzivano predevsim podtlaku diky kompresoru a vzuchovacimu kameni. Proc je obycejny molitan tak skvely? On neni skvely, jako filtracni hmota ma spis docela dost nevyhod, ale obrovskou vyhodou pro vnitrni filtraci je jeho velikost, diky niz lze mnohem efektivneji filtrovat pevne castice (kal aj.) z vody. Samozrejme po spojeni s cerpadlem se rapidne snizil prutok cerpadlem, nyni jiz celou sestavou z puvodnich asi 650l/h bez molitanu na nynejsich odhadem asi 200-300l/h s filtracni hmotou.

Cela uprava se neobesla bez extremnejsich zasahu. Musela byt provrtana trubice od hlavy cerpadla pro nasavani vody, aby bylo mozna nasavat vodu ze vsech stran a ne jenom ze dna, vice zachyceno na fotografiich:

Original a upravena trubice pro nasavani do cerpadla

Nasazeni filtru

Filtr v akvariu

Nedavno jsem se pustil do “renovace” nebo mozna spis do zalozeni noveho akvaria, z puvodniho zustaly jenom rybky, dekorace (koreny) a nejaka technika – vice v Nove akvarium – dalo by se rict.

Takze jak to vypada asi po tydnu? S rybkami to vypada velmi dobre. Tedy nejlepe se zdaji byt asi Parmicky, ktere si uzivaji vice mista ve stredu akvaria a u hladiny. Na dne tak zustali jenom tri Ancici, kteri se vetsinu dne skravaji mezi koreny a nebo za bridlici prilozene u zadni strany akvaria, potom jeste jedinacek Pancernicek jedinacek, ktery migruje po celem dnu akvaria. Dochazi k dalsimu osazovani akvaria rostlinami, ktere bude bujne pokracovat, zitra se chystam na dalsi nakupy, tak snad se podari nejake rostlinky poridit – urcite to bude lepsi nez po vanocich, kdy byly akvaristiky beznadejne vyprodane.

Nejspis dojde uz i na nakup rybicek a s nejvetsi pravdepodobnosti poridim k jedinemu Pancernickovi nejake kamarady, premyslim tak o 4-6 kusech, prece jenom u dna je toho mista dost, ikdyz parmicky migruji obcas i tam.

fotografie:
Ancik na filtru
Pohled na akvarium
Teplomer a koreny
Parmicky a koreny
Ancik a koreny
Detail ancik a filtr
Ancik za bridlici

Tak jak jsem planoval uz nejaky cas, dal jsem se do zakladani noveho akvaria. Dal jsem si pomerne jasne cile, zredukovat pocet ryb v akvariu – coz se mi nakonec cestou darovani podarilo a pak hlavne docilit poradneho zezelenani akvaria, teda vysadba rostlin.

U noveho akvaria je jedno z nejdulezitejsich veci DNO. Dno se muze skladat ze sterku, ale vyjimkou neni ani pisek (vetsinou vsak ricni). Pri zakladani uplne noveho akvaria je mozne zakoupit take tzv. “pouzite dno”, ktere uz nekdy v akvariu bylo a obsahuje spoustu zivin a mozna jeste i nejake bakterie, diky kterym nebude velky problem s aklimatizaci rostlinek. Podarilo se mi ziskat tedy dno, nebylo to nove a cenove vyslo asi na 1/10 toho nez jsem pocital (asi na necele dve stovky = 20kilo).
Zvolil jsem doporucene rozvrstveni, tedy vepredu na prednim skle asi hloubku 3-5cm a u zadniho skla 7-10cm. Aby tech zajimovasti nebylo malo, zvolil jsem dva druhy sterku. Jeden cely cerny a druhy ricni, cerny prisel dospod myslim ze to bude mit uspech pri sedimentaci.

Dalsi dulezitou veci, ktera zasluhuje zvazeni jsou rostliny. Zakladat nove akvarium bez nakoupenych rostlin nema smysl. Me se podarilo ziskat nejake rostlinky pres inzerat od domaciho pestitele, tzv. rostlinky navic. Vyhoda je cena, vysoka sance ze se rostlinky uchyti, ale v dnesnim pocasi neni zanedbatelna sance na promrznuti – ale zda se, ze to nebude tak horke.
Pri vysadbe jak prvni, tak i dalsi je premyslet nad tim, ze ne vsechny rostliny se snasi, nektere mohou zasadne ovlivnovat kvalitu vody, jeji tvrdost a kyselost, tim mohou jinym druhum velmi skodit. Z praktyckych zkusenosti vim, ze az 90% rostlin vysazenych do akvaria se nemusi uchytit – pokud clovek testuje a zkousi hledat vhodne kombinace.
Me se tedy podarilo nektere rostlinky ziskat na inzerat, dalsi budou nasledovat a jeste nektere zkusim koupit v akvaristice, teda pokud po vanocnich vyprodejich nekde neco budou mit.

Dekorace, mimo tedy kameny a tri koreny, ktere v akvariu uz byly jsem si trochu pohral s fantazii a umistil jsem do akvaria i takovy tunylek pro Anciky (Krunyrovec Skvrnity). Jedna se o PVC trubku o delce asi 10cm prumeru tak akorat (3-5cm), zahrabana v pisku s mirnym spadem a jenom jednim vstupem. Ale oproti predhozim pokusum je ted vice moznosti skrysi i diky vetsimu mnozstvi kameni na dne – drive bylo pouzito dno o nevhodne zrnitosti a predevsim promyslene usporadani korenu nabizi neskonale moznosti – povolit uzdu fantazii.

Filtrace, trochu jsem zklaman z vlastnich filtru. Mam doma k dispozici Filtr Fluval 1Plus a Filtr TetraTec IN 600, ale ani jeden mi neprijde jako prilis chytre reseny s velikosti filtracni plochy. Tak jsem si trochu pohral a sestrojil vlastni filtr skladajici se z cerpadla Circulator 650, na jehoz saci trubici (nove provrtane po cele delce) je nasazen bezny molitanovy filtr a zatim se to zda byt jako efektivni reseni.

Vzduchovani ted zajistuje redukovane pres den prave Circulator a nonstop bude fungovat kompresor pro vzduchovaci kamen a vzduchovaci trubicku, kterou pripevnim na bocnici asi 1-2cm pod hladinu – tohle by mohlo fungovat a s produkci kysliku z rostlin to bude dokonale.

Ryby, jsem taky prehazel. Aktualne je v akvariu pouze Parmicka Duhova (5ks), Krunyrovec Skvrnity (3ks) a Pancernicek Skvrnity (1ks). Premyslim nad dalsimi rybkami, ale zatim jsou pro me primarni rostliny. Ale kdyz se bude darit, pribude asi 5-6ks bratricku k Pancernickovi a taky alespon dva kusy Mrenky Nadherne.

Tolik zatim z meho akvicka v pokojiku ;-)

Filtrace je jedna ze zakladnich veci, ktere resite pri porizovani akvaria. Pokud tedy mate akvarium vetsi jak 50l muze byt obcas docela obtizne udrzet cistotu vody. Doposud jsem pouzilval dva vnitrni “mechanicke” filtry Filtr Fluval 1Plus o vykonu az 200l/h a Filtr TetraTec IN 600 o vykonu az 600l/h. Oba filtry jsou kvlaitni a oba vyuzivaji k filtraci houbu ve ktere se usazuji pevne castice necistot. Lisi se ovsem ve zpusobu nasavani vody, kdy Filtr Fluval 1Plus nasava z bocnich stran a Filtr TetraTec IN 600 nasava ze spodni strany. Dnes doslo po delsi dobe opet na promyvani obou filtru

Promyvat a nebo nepromyvat
obcas je mozne na ruznych diskuzich narazit na nazory, ze vlozky ve filtru neni treba menit, protoze se behem par dnu v usazeninach na filtru zacnou vyskytovat aktivni bakterie, ktere plni taktez dulezitou funkci filtrace. Pravda je to jen na pul. Je dulezite zvazit proc jste si filtracni zarizeni vubec porizovali. Bakterialni filtrace ma sve klady, ovsem ve vetsine pripadu je vam naobtiz prave mechanicka necistota, ktera zpusobuje zakaleni a jakmile dojde k zaneseni vlozek, tak i pres pritomnost dulezitych bakterii se znatelne snizi prutok vody ve filtru a z predpisovych 600l/h po par mesicich muze byt jen 50-100l/h a to uz vam budou bakterie docela nadbytecne. Taktez je dulezite dbat rad vyrobce, ne nahodou se lze casto docist, ze vlozky maji trvanlivost 3 mesice apod. Kdyz uz promyvat, tak se radi promyvat ve vode, ktera je odebrana z akvaria, treba pri vymene vody a v zadnem pripade ne pod tekouci vodou, ktera by zlikvidovala ony cenne bakterie. Osobne pravidelne promyvam filtry prave pod tekouci vodou, protoze hlavni duvod proc mam filtr, jsou pevne castice, ktere zpusobuji nezadouci zakaleni vody.
Jeste existuje nazor, ze filtr neni nutny, pokud je v rovnovaze fauna a flora, tedy pokud ma clovek v akvariu dostatecny pocet rostlin, bohuzel sam zadne rostliny v akvariu nemam, proto nemuzu posoudit :-)

Filtr a vzduchovani v jednom
uz nejakou dobu jsem pozoroval, ze ubyva bublin z velkeho vzduchovaciho kamane na dne. Ale az dnes jsem se rozhodl zacit zjistovat proc se tak deje. Duvod byl naprosto banalni, zbytky potravy a rybiho trusu jej ucpaly. Rozdodl jsem se tedy trochu pozmenit rozvrzeni akvaria. Odstavil jsem prozatim Filtr Fluval 1Plus a namisto nej nasadil Filtr molitanovy elementikovy. Byl jsem velmi mile prekvapen. Po vymene vody bezne 30-80% obsahu akvaria, je voda znacne zakalena a nejakou chvili trva, nez filtracni technika a usazovaci proces vycaruji opet krasne pruzracnou vodu, nicmene prave novy filtr dnes zpusobyl to, ze se doba tohoto cyklu zkratila asi jen na nekolik minut, navic dochazi ted k lepsimu okyslicovani vody, jsem zvedav jak rychle se rozmerny filtr zanese

Chemie do vody nepatri, nebo ano
posledni dny sleduji taktez nektere rybky, ktere se nezdrave pohybuji u hladiny a nebo u sten akvaria. Jedna se predevsim o jednoho Pancernicka, ktery mi dneska nekolikrat sam vplaval do ponorene ruky a potom o jednu Mecovku. Mecovka je ale vetsinou cila, takze tomu nepridavam prilis velky vyznam, ovsem o Pancernicka mam docela strach, ostatni dva kusy si vedou celkem dobre, uz jsem si zvykl na jejich rychle vypady k hladine – asi pro nadech, nicmene tenhle jeden me dost mate. Tak jsem dnes vyzkousel pridat pri vymene vody trochu kuchynske soli do akvaria, kdyby prece jenom bylo ve vode neco spatneho, co by mohlo rybam skodit. K plisnim by dochazet nemelo vzhledem k teplote vody mezi 25-28˚C a casta vameny vetsiho mnozstvi vody 2x tydne az 80% obsahu akvaria asi taky jen tak nejaka plisen neustoji

Ukryty a jina dekorace
uz do sveho prvniho akvaria jsem si poridil tri koreny, ktere jsem casem presunul do nynejsiho 62l akvaria v pokoji. Ovsem pocet ryb a predevsim rostouci ancici (Ancitrus) si vyzaduji trochu improvizace a budu muset poridit dalsi dekoraci. Koreny jsou rozmisteny rovnomerne vedle sebe, coz sice zarucuje dostatek prostoru vsem rybkam a predevsim trem ancikum, kteri radi koreny hobluji, ale uz nezarucuji dostatek skrysi pro vsechny. Nastesti mame doma dostatek vetsich kamenu, tak asi za nejaky cas postavim nekolik mensich skalek a ukrytu, aby se meli ancici kam schovavat :-)

Tak se stalo, ze mi z noveho akvarka 62l zalozeneho v zari 2007 uhynula prvni rybka. O podezreni jsem se zminil jiz v clanku Dokonala filtrace a jine.

Jeden Pancernicek se uz nejaky cas bezmocne pohupoval ode dna k hladine a zdalo se jakoby se snazil stranit ostatnim rybkam, jeste dnes odpoledne jsem si pri krmeni vsimal bileho povlaku na jeho tele. Nebyl to ten povlak, jako kdyby na nem byla nejaka bakterie a nebo plisen, spis jako-by byl potrhany od ostatnich rybek. Pokud ma ryba jenom povrchove zraneni, vetsinou se cary kuze a masa zbarvi do bela okolo ran. Zrovna pred nekolika okamziky jsem opet pozoroval bezvladne telicko Pancernicka jak se pohupuje v proudu od filtru, pricemz k nemu priplavala Tetra a jeme do nej “drbla“, takovy jev je casty, ryby se obcas otukavaji, ale vetsinou vzdy stejneho druhu. Nicmene Tetre se to asi zalibylo a behem nekolika okamziku uz Pancernicka cupovala a na blizku byla i mlsna Parmicka.

Opravdove prekvapeni, po hodine co je telicko Pancernicka jiz pryc z akvaria Tetra prohani prozmenu Mecovku a zrovna tu nejvetsi – ta se asi jen tak ozobat neda. Je to zvlastni, ryby maji pestry jidelnicek, vlocky, ruzne kulicky a samozrejme dalsi strava jako treba casta okurka apod. tedy zadny duvod cupovat sve spolubydlici. Puvodne jsem povazoval za hlavniho vinika Ancika (Krunyrovec), jeden je trochu prerostly – asi uz 15cm a mohl by si tak snadno na malinkem Pancernickovy pochutnat, avsak bilozravci me prekvapili.

Na druhou stranu, mel jsem nemily dojem, ze akvarium je nedostatecne prokyslicene a zacinal jsem premyslet nad dalsim vzduchovanim, abych prinesl vice vzduchu ke dnu – tak tohle zatim nemusim resit. Ale stejne budu muset rozjet co nejdrive plan prestavby dekoraci akvaria, aby nemeli rybky tolik volneho prostoru a naopak aby pribylo vice mist ke skryvani a schovavani, prece jenom i pres jednoho mrtveho Pancernicka je v akvariu 5 ruznych druhu ryb a celkem pres 20 kousku

Jakykoliv chov vyzaduje specialni zazemi, at uz se chystame zrizovat akvarium s rybickami a nebo treba chovnou psi stanici. Velmi dulezite je pred zrizenim akvaria zvazit vsechna pro&proti, umisteni, objem akvaria, typ chovanych ryb a v neposledni rade take financni moznosti.

Casto kladene otazky:

>smrdi akvarium?
ano i ne, zalezi jen a jen na tom, jak o nej bude pecovane a jaky typ fauny a flory v nem bude, pri pravidelne udrzbe, ale akvaria nezesmradnou

>jak velke akvarium?
docela dulezita otazka, jako prvni je nutne zajistit umisteni akvaria, tedy najit vhodny stolek, ci skrin na kterou se akvarium umisti (je nutne aby skrin vydrzela a nerozpadla se pod tihou akvaria), rozhodujici je take pozadavek na pocet chovanych ryb a velikost ryb, pak jiz muzeme vybirat akvarium (rozmery, objem)

>zive vs. umele rostliny
docela zasadni otazka, kterou je nutne vyresit nejlepe pred porizenim rybicek do akvaria. Zive rostliny pusobi jako biofiltr, okyslicuji vodu, absorbuji skodlive latky z vody (jez produkuji ryby), dotvari celkovy vzhled. Nicmene nektere druhy ryb si rady posmaknou na rostlinkach a ty pak pomalu uhnivaji, take nadmerne okyslicovani vody rostliny hubi (rostliny potrebuji CO2). S plastovymi armaturami neni prilis problemu, maji ovsem jen dekoracni efekt

>jaka technika je dulezita
zalezi na velikosti akvaria a chovanych rybach (rostlinach), ale je dulezite mit dostatecne vykony filtr, zajistene vzduchovani (kompresor), vyhrev (topitko s termostatem), osvetleni (nejlepe pres casovy spinac) a pripadne dalsi techniku jako CO2 bomby apod. Je tedy nanejvys dulezite zvazit vsechna kriteria, protoze predevsim porizeni techniky vyjde mnohdy na tisice korun

>jake ryby
na trhu lze dnes koupit temer jakekoliv rybicky, coz je sice velmi prijemne, nicmene i cena rybicek se pohybuje od par desitek korun do nekolika stovek az tisic. Kazda rybicka neni vhodna pro skupinovy chov, naopak jsou ryby, ktere jsou silne teritorialni a v nekterych pripadech muzou napadat ostatni ryby v akvariu. Kazda ryba ma jine navyky, ale vsechny jsou hladove, takze dostatecny prisun krmiva je zaklad, jinak zacnou mizet rostlinky

>jak sadit rostliny
je dulezite, aby korenovy val byl dostatecne pevne ulozeny ve dnu, protoze mnoho ryb zijicich u dna se rado prohrabava ve dne a obnazene koreny rostlin predznamenavaji jejich uhyn. Sazeni rostlin je dobre venovat zvysenou pozornost, zasadit a nechat treba tyden aklimatizovat a uchytit nez dojde k pridani ryb

>cim krmit
snad v kazdych chovatelskych potrebach se neco pro rybicky najde, v podstate lze krmiva libovolne kombinovat, lze tak krmit klasickym vlockovym krmive, pres susene cervy (napriklad), az po granule a nebo zivou potravu (ruzne zizaly apod.), vyjimkou nejsou ani krmiva z kategorie “co dum da” ;-)

>osvetleni, jak a cim svitit
v zasade by stacila bezna lampicka s beznymi zarovkama, nicmene dnes je k mani spousta “profi” svitilen s trubicovymi zarivkami, ktere jsou lepsi nez klasicke zarovky a dle typu maji kladne ucinky treba na pestovane rostliny. Kazda ryba ma take jine pozadavky na dobu denniho intenzivniho osvetleni, proto je nanejvys vhodne poridit casovy spinac.

a podobnych casto kladenych otazek se najde mnohem vice, proto je opravdu dobre pred zakoupenim a realizaci akvaria navstivit komunitni weby a precist si nejake clanky o chovani ryb / pestovani rostlin, pripadne se v diskusich dotazovat na jednotlive problemy apod. velice osvedcenym tematickym serverem se casem stal web rybicky.net

Jak jsem psal ve svem clanku “Neco malo o me akvaristice, co s rybickama“, naplanoval jsem si zazimovani nasi tunky do konce rijna, ale protoze se mi nechtelo prilis dlouho otalet, abych na konci rijna jako minuly rok nemel ruce vrazene do ledove vody, zacal jsem jiz o vikendu a to totalnim vylovem vsech ryb a jejich umistenim do vyhrivaneho akvarka o kapacite 110l.

V tunce byly na jare vysazeny nasledujici druhy ryb: Karas Zlaty, KOI Kapr, Karas Obecny. Jiz v prubehu pozdniho leta jsem si povsimnul pri krmeni, ze se nejak podezdrele objevuji u hladiny prilis male rybky a byl jsem tak zvedav a nedockavi, jak to s letostnim prirustkem vubec bude.

V nedeli jsem zapojil cirkulator o vykonu 650l/hod. a zacal vycerpavat vsechnu vodu z nasi “tunky”, ted se asi hodi osvetlit trochu co se skryva pod pojmem “nase tun”. Jiz pred peknou radkou let, jsme si domu poridili novou vanu – ikdyz se cela rodina vyhradne sprchuje, vana je cas od casu taky potreba. Nastal ovsem problem s tou dosavadni, inu dali jsme ji na par let k vode, respektive na pudu. Po nekolika letech jsme dosli k zaveru, ze je nam pomerne velka (celozelezna) vana k nicemu a tak jsme premysleli, jak se ji nejrychleji zbavit tenkrat padl napad na jezirko, tedy vyuzit stavajici vanu, zakopat ji do zemi a osadit lekniny (plan vysel na vytecnou). Zelezna vana nema jako jezirko snad zadnou vylozenou vadu, az na jednu a to ze v zime zelezo hodne dobre vodi chlad a kdybych ryby pravidelne nezazimovaval v jine nadrzi, urcite by zimu nevydrzeli.

Cirkulator si s opravdu objemnou tuni poradil behem hodiny, behem ktere jsem si nachystal akvarium a nainstaloval do nej vsechny aparatury. Teda po tom, co mi minulou zimu kapri zdecimovali vsechnu floru, tak si letos budou hovet jenom v akvariu s vyhrevem – termostat o vykonu 150W nastaveny na 18˚C a o kyslik se bude starat kompresor o vykonu 3W = 2 x 150l/hod.

Kdyz bylo jezirko dostatecne vypustene, zacal jsem se sitkou slovovat rybky, paradoxne v siti uviznuli napred ty nejmensi a na ty starochy prislo az nakonec. Byl jsem opravdu nadmiru a mile prekvapen, celkem 21ks mladych rybicek, vetsina je KOI Kapr, dale pak Karas Obecny. Docela me mrzi, ze zatim neni patrna pritomnost i Karase Zlateho, ale mozna se casem zabarvi.

V pristim roce by mohlo dojit k vystavbe poradneho jezirka, tim teda mam na mysli vykopat na nasi velke zahrade alespon 1,5m hlubokou jamu svazujici se do stran a snad by doslo i zakomponovani dalsich prvku, jako imitace prirozeneho proudu apod. Alespon mam pres zimu o cem premyslet :-)

Nejake snimky z vylovu:
Vypousteni tunky
Detail na tunku
System vypousteni
Tunka chvili po zacatku vypousteni
Prichystane akvarko
Prichystane akvarko – detail zezhora
Akvarko se vsema armaturama
A jeste jednou akvarko
Prazdne akvarko zepredu
Prvni vylovena rybicka
Prvni vylovena rybicka – detail
Rybicky v akvarku
Rybicky v akvarku, pohled zezhora
Rybicky v akvarku – pohled z boku
Rybicky v akvarku – pohled zepredu
Rybicky v akvarku – jeste jeden pohled
Rybicky v akvarku – dalsi pohled zezhora
Rybicky v akvarku – dalsi pohled zepredu