Acer uz mam doma delsi dobu, byl to muj vubec prvni notebook co jsem kdy mel, byl taky pomerne drahy a asi bych si uz nikdy tolik penez do PC vseobecne neinvestoval (za to muze ta moje Linux manie). Ale diky tomu, ze jej mam vice jak 3 roky jsem poznal vsechny vyhody a zapory teto znacky. Jedna vec, ktera je u Aceru hodne spatna jsou plasty chranici klouby (zavirani/otevirani displeje). Ten plast nijak extremne dulezity neni, ale po case zacne praskat a nevypada to moc dobre, hlavne mate strach, aby se to casem cele nerozpadlo - nebojte, nerozpadne.

Na Aceru jsem take prvne instaloval Linux, teda uplne prvne to bylo na starickem desktopu (Mandrake10.0), ovsem plnohodnotne jsem zacal pouzivat a pracovat az s Mandrake10.1. Nejvetsim mym problem byl externi USB ramecek se 160GB diskem, jenz jsem nedokazal i za pomoci ochotnych radcu sprovoznit, sice jsem jej nalezl (nadetekoval pripojene zarizeni usb_mass_storage), ale pracovat snim neslo. Zahada je to pro me dodnes.

Pomerne nedavno (asi pred dvema tydny) jsem si poridil dalsi notasek, tentokrate obstarni kousek Toshiba Satellite A50, jde o temer stejne stary notebook jako je muj Acer. Potreboval jsem nejaky notebook na praci s Windows (nejake aplikace v Linuxu nejedou a ani je tam nechci) a zkouseni ruznych distribuci. Ty distribuce sice nejsou prilis dobre rozhodnuti, nicmene z desktopu se stal spise domaci server, ktery bezi nonstop a nemuzu si kvuli lokalni siti dovolit jej odstavovat (ironicky pusobi fakt, ze mi pred par dny odesla MB). Acer je spise domaci stanice - velky vykon, samostatna grafika, mensi vydrz na baterie, kdezto Toshiba je lehka, ma velkou vydrz, ale ten vykon neni nic moc. Oba maji rozliseni TFT displeje 15″ coz mi naprosto vyhovuje, osobne nespatruji v modernim trendu velikosti displeje o rozmerech 15.4″ nic specialniho, naopak patrim mezi ty, kterym se takove displeje spise hnusi. Jeste ze tyhle sirokouhle anomalie jsou predevsim u 15″ verzi displeju a mensich (vetsich) rozmeru jsou zachovane spise klasicke meritka.

Ale co me vice zaujalo je klavesnice, vetsinou jsem narazel na stejne provedeni, nebo podobne, kdezto u Toshiby jsem byl prvne nemile prekvapen. Tolik “nepouzivane” tlacitko pro zobrazeni panelu START ve Windows je kdesi v pravem hornim rohu a hned vedle mu zdarne asistuje i tlacitko pro “volby”, coz uz je pomerne caste pouzivane v okennim manageru (tcm, krusader…). Navic jedna z vubec prvnich veci, ktere jsem pro Acer objednaval byla klavesnice a mys. Oproti tomu, pro Toshibu shanim jenom mysku, klavesnice je naprosto luxusni na psani textu (cesky). Dokonce me fascinuje klavesa pro zadavani znaku “;” kterou vetsinou najdu az v anglickem rozpolezeni klaves. Klavesa pro strednik se nachazi na leve strane mezerniku (space) a na prave strane je opet velmi praktycka (pro ruzna nastavovani a programovani) klavesa “\“, nicmene diky temto klavesam je tak ochuzen prave mezernik, ktery je znatelne kratsi a z prvu jsem byl zoufaly si na na klavesy zvyknout. Trosku nezvyk je pro me umisteni klavesy “del”, ktera je na leve dolni strane klavesnice mezi “ins” a “altgr”. Tyhle drobnosti na prvni pohled pusobi naprosto hrozne, ale po chvili si na ne zvyknete uz je nebude chtit za nic zamenit :-)

Klavesnice Acer Aspire 1356LMi

Klavesnice Toshiba Satellite A50

RECENZE TOSHIBA SATELITE A50
RECENZE ACER ASPIRE 1356LMi (serie 1350)

Nastaveni xorg.conf (kombinace cz+us)
nedavno jsem si postoval cast konfiguracniho souboru, nicmene ten samozrejme na notebooku fungovat nebude - ale ja si to chvili myslel, staci do “XkbOptions” doplnit parametr compose:rwin a cele to pak vypada asi takhle:

Section “InputDevice”
Identifier “Keyboard1″
Driver “kbd”
Option “XkbModel” “pc105″
Option “XkbLayout” “cz,us”
Option “XkbOptions” “grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll,compose:rwin”
EndSection

to by bylo pro dnesek rozplyvani nad skvelou klavesnici Toshiby A50 ;-)

Kdyz jsem prvne “zakorenil” v Linuxu, hledal jsem neco co dokaze prehravat hudbu z disku a nebo z internetu - ruzne online streamy atd. Na Windows jsem dlouha leta pouzival legendarni prehravac Winamp, ktery dnes uz znamena samostatny pojem pro prehravani. Ovsem ja nikdy nepreskocil pres dvojkovou verzi, nedokazal jsem docenit funkce, vzhled a predevsim naroky, ktere prisly s vydanim treti verze tohoto skveleho prehravace (dnes uz je nejaka petkova rada).

Proto jsem jako prvni prehravac v Linuxu (a jak jinak nez v Mandrake) pouzival prehravac XMMS, ktery by se dal jednoduse nazvat jako “winamp pro linux”. Jednoduchy a pritom extremne silny nastroj, ktery si poradi se vsim co jen obsahuje nejakou multimedialni stopu. Aktivne jsem jej pouzival jeste na MDV2006/7, s prechodem na MDV2007.1 jsem se nechal unest predstavou integrovanosti prehravace Amarok do systemu a nejaky cas jsem jej pouzival, az do dnes…

Amarok
pokud bych mel nejak vystizne popsat/prirovnat tento prehravac, napada me vystizne srovnani s WMP (windows media player). Amarok je integrovany primo v KDE (uz po instalaci), obsahuje prehrsel funkci a je mozna az pres prilis user-friendly, nadchnou jeho pokrocile funkce, treba rozsahly seznam online radii serazenych dle stylu hudby (rock/pop/alternative…), pak take jeho velmi slusny vzhled a spousta lidi uvita urcite integrovany plugin last.fm pro odesilani dat na patricny server -> radia to nezaznamenava :-) Nejvetsi slabinou z pohledu uzivatele budou asi naroky, vsechno to pekne klikaci prostredi neco stoji a Amarok se tak blizsi svemu bliznimi z Windows, z pohledu srovnani s XMMS spotrebuje mnohonasobne vice hw prostredku (operacni pameti), ale je nutne dodat, ze WMP je v tomhle pohledu naprosto neprekonatelna san.

XMMS
jak uz jsem zminil v uvodu clanku, XMMS muzeme volne srovnavat s Winampem (do verze 2.8) ve Windows, moznosti obou prehravacu jsou temer shodne. XMMS muzeme oskinovat, mame na vyber velke mnozstvi pluginu. Zakladni strohy vzhled je velmi ucelny a na chlup kopiruje vzhled Winampu. V jednoduchosti je sila a je to pravda, XMMS zabyra mnohonasobne mene operacni pameti nez Amarok, pricemz i pri poslechu internetovych radii ma XMMS velkou silu, pokud odkaz na stream neni funkcni a nebo se na trase (spojeni) vyskytne nejaka chyba, prehravac spojeni zrusi a zkousi dalsi v poradi. Mozna to muze znit jako samozrejmost, ale Amarok se takhle dokaze “zakousnout” i na nekolik dlouhych vterin. Jako tresnicka na dortu potom pusobi fakt, ze si muzeme z Winamp /program_files/winamp vytahnout soubor Winamp.Q1 a velmi jednoduse jej naimportovat do naseho XMMS equalizeru, diky cemuz ziskame prednastavene predvolby jako Rock, Techno, Live atd.

Ceske rozlozeni klavesnice je fajn, ale obsas je treba pouzit i ty znaky, ktere jsou vyhradne na te anglicke. V OS od Redmontu zadny problem, kdo by neznal magickou kombinaci shift+alt, nicmene stim v MDV moc neuspejeme. Proto i Ivan Bibr ve svych knihach o MDV casto pise o moznosti editace konfiguracniho souboru, diky cemuz se nam stane snadne dostupnou i anglicka klavesnice.

je treba zmenit /etc/x11/xorg.conf:

Section “InputDevice”
Identifier “Keyboard1″
Driver “kbd”
Option “XkbModel” “pc105″
Option “XkbLayout” “cz,us”
Option “XkbOptions” “grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll”
EndSection

a od ted jako ve windows :-)

Uz jsem se stim popral uspesne v minulosti, nicmene tenkrat to byla jenom takova lehkomyslnost, proste hokus-pokus, zda to dokazu zprovoznit a jak to tak chodi, tak se podarilo. Ale dneska kdyz jsem to potreboval rozchodit, tak jsem si nemohl ani za nic vzpomenout - jaka to ironie :)

Pokus prvni, jdeme na to od lesa
clovek ma delat jen to, na co staci a v cem si veri, takze jsem bez obav sahnul po FTP serveru a nahodil na mem MDV skvely proFTPd. Problem nebyl vubec zadny, kdyz jsem chtel neco z druheho PC tisknout na tiskarne pripojene k MDV, zkratka jsem to na linux stroj prvne nakopiroval pres ftp a nasledne vytisknul z MDV. Nicmene, tohle je trochu salamounske reseni, jde to i lepe.

Samba, aneb nejen libivy tanec - nastaveni Linux
Zakladem vseho je nainstalovat sambu, tedy hlavne balicky samba, nejlepe hned server, client a common. Pokud si to chcete zjednodusit, tak v MDV to jde i naklikat nastavit_vas_pc/pripojne_body/sprava_nastaveni_samba. V pripade ze nemate potrebne balicky nainstalovane (viz- vyse) vse se samo po jednom kliknuti nainstaluje. Pak je tedy jenom dulezite nektere veci lehce nastavit, takze napred v nastaveni_samba se podivame na sdileni souboru, zde zadame hlavne slozku, kterou chceme sdilet v siti, vytvorime treba adresar /home/public s parametrem umoznujicim zapis vsem (nejen vlastnikovi). Pak se podivame na prehled tiskaren a pokud mame domaci sit, tak nastavime na vsech tiskarnach vsude yes, ikdyz jediny dulezity parametr je tisk. A v teto casti je take dobre nastavit pristup uzivatelu, opet v pripade domaci site je mozne navolit vsechny, ktere mate ve svem systemu jiz vedene.

Ted je nutne nastavit vas firewall, pokud jej mate zapnuty, nastavit_vas_pc/bezpecnost/nastaveni osobniho firewallu… a zde zaklikneme moznost sdileni souboru s Windows (SMB) a vse potvrdime. Nadale je v domaci site vhodne prejit do adresare /etc/samba/ a zmenit parametry souboru smb.conf na cteni+zapis pro vsechny (teoreticky by to nemelo mit zadny vliv, ale s WindowsXP je to treba). Ted mame vetsinu veci za sebou a muzeme se dat do ladeni Windows.

Samba, aneb nejen libivy tanec - nastaveni Windows
dobry zacatek je si vubec nasdilet adresar /home/public na vasem linux stroji, mozna se vam v sitovem prehledu zobrazi vase linux pc samo, ale pokud ne, tak se nic nedeje. Deme na to jednoduse Mista_v_siti/pridat_misto_v_siti a odklikame moznosti az se dostaneme do kroku, kdy mame zadat misto v siti nebo internetu. Je mozne bud pochazet a nebo primo zadat \\IP_ MDV_ stroje\umisteni. Takze treba v nasem pripade to bude \\10.0.0.1\homes, proc homes? To je prece sdilene_jmeno z nastaveni samba.

Pokracujeme nastavenim tiskarny. Standartne zadame ovladaci_panely/tiskarny/pridat_tiskarnu, z voleb ktere se nam postupne nabidnou, vybereme pripojit_sitovou_tiskarnu a pak pripojit_dle_nazvu_(umisteni) a zadame umisteni ve tvaru \\server\tiskarna, opet v nasem pripade staci zadat jenom \\10.0.0.1\ a mame na vyber vsechny dostupne tiskarny v patricnem umisteni. Vybereme tedy tu, kterou chceme pouzivat, doklikame potrebne okynka a mame vyhrano. Tedy jeste za predpokladu, ze mame pro windows spravne ovladace nasi tiskarny, ale to by nemel byt problem. No a uz jenom tevreme prehled tiskaren a ve vlastnostech nove pridane tiskarny dame volbu vytisknout_zkusebni_stranku a pokud se zadari, tak je vse v naprostem poradku.

Co rici zaverem - tisk neni vsechno
mozna slo vyuzit i jinych zpusobu, mene lamackych ci vice profi, ale me jde predevsim o funkcnost, coz v tomhle pripade je splneno. Obcas muze dojit k problemum s pristupem z Windows na Linux stroj. Problem bude nejpravdepodobneji v zmene prav adresare /home/public a zmene parametru souboru /etc/samba/smb.conf. Pokud je vratime do predchazejiciho stavu, bude vse fungovat. Obcas se muze stat, ze tisk z Windows je trosku pomalejsi, nejdele trval tisk asi minutu, komunikace mezi systemy a tiskarnou asi chvili trva. Urcite by se nasli i takovi, co by cely system sdileni tiskarny resili pres tiskovy server CUPS, bohuzel delame co umime nehlede na to co je lehci/lepsi/praktyctejsi? :)

Jako kazdy IT maniak travim vetsinu casu u PC, v praci komfortni Windows 2000 doma pak samozrejme vyuzivam prostredi operacniho systemu Linux a tak dnes shrnu programy, ktere bezne pouzivam a bez kterych bych se uz asi jenom tezko obesel. Pripominam, ze stale pouzivam distribuci Mandriva, ktera je proste pro me jako sita na miru.

Internetovy prohlizec
tady asi nebude zadne prekvapeni, kdyz budu jmenovat Firefox. Pouzival jsem jej uz pred lety na Windows a me zkusenosti snim jsou uz od rannych verzi. Aktualne si uzivam luxusu posledni dvojkove verze, samozrejme vyuzivam asi na desitku rozsireni (adons), ktere mi ulehcuji brouzdani ci hledani na internetu. Mezi me oblibene rozsireni patri: Adblock Plus, Auto Copy, Flashblock, GooGle Page Rank Status, GooglePreview, Megauploud SX, Notify, PDF Download, Pearl Crescent Page Server Basic, ReloadEvery, Sage a SpiderZilla.
Mezi dalsi oblibene prohlizece, ktere obcas vyuzivam patri zejmena konqueror a seamonkey.

Postovni klient
Mandriva sice v zakladni instalaci nabizi Kmail, ale osobne davam prednost produktu z rodiny Mozilla a to presne Mozilla Thunderbird. Jednoduchy, moznosti rozsireni zakladnich funkci, ci pridani jakychkoliv novych z nej cinni silny nastroj pro spravu emailu.

Pokec
vzhledem k tomu, ze jsem pred casem uplne opustil sit ajsikju, tak nemam problemy s klienty pro tento protokol a tak muzu bez obav pouzivat svuj jabber diky asi jednomu z nejlepsich klientu a to Psi. Komunita ktera okolo nej jiz nyni existuje naprosto perfektni. Jenom doufam, ze se z Psi jednou nepodari udelat to, co prislo na svet pod nazvem ICQ6. Ale existuji samozrejme i jini klienti na jabber.
na obcasny chat na irc kanalech pouzivam Xchat, zkousel jsem i Irssi, ale na praktycnosti mi moc nepridal. Ale to nemeni nic na tom, ze jde o povedeneho irc klienta.

Souborove nastroje
tak tady v terminalu jedine MC (midnight commander) a nebo jeho desktopovy kolega Krusader, oba funkcne i vzhledove “kopiruji” legendarni NC (norton commander), kdo ne, ze?
pro moznosti pristupovani na FTP pak jedinecny nastroj gFTP.

Bittorrent
obcas neco stahuji pres Bittorrent sit a zde je mozno vybirat libovolne, ikdyz takovy vyber jako pro Windows neni. Primo v zakladni instalaci najdeme Ktorrent, v poslednich verzich jiz velmi zdarili. Ale osobne casteji vyuzivam jednoducheho konsoloveho klienta rTorrent.

Multimedia
na prehravani hudby jsem dlouho pouzival Xmms, povazuji jej za dokonalou alternativu Winampu v Linuxu. Ale predevsim posledni dobou jsem spise prilnul k prehravaci Amarok, jenz je take v zakladni instalaci MDV2007.1 (KDE).
na filmy je toho vice, osobne mam nejradsi Mplayer (samozrejme s GUI) a potom na DVD hojne pouzivam prehravac VLC.

Grafika
o editacnim programu neni dlouho treba premyslet, zde jednoznacne vladne Gimp a neni zadny duvod jej nepouzivat. Na prohlizeni pouzivam Gwenview a Kuickshow. Na skenovani cehokoliv je potom nejlepsi Kooka a nebo Xsane.

Kancelar, editory atd.
zde jsou opet lehke volby, proc se namahat, kdyz uz po instalaci mam k dispozici posledni verzi OOo baliku, takze muzu vesele pouzivat co mi prijde zrovna vhod, nicmene nejpouzivanejsi jest predevsim Writer(word) a Calc(excel). Pro jednoduche psani vyuzivam Kwrite(notepad).
pro moznosti tvorby cehokoliv, obcasne HTML ci PHP skripty vyuzivam program Quanta(kdewebdev).

Zalohovani
nejlepsi zalohovani na CD/DVD je asi pomoci programu K3B, je k dispozici i Nero pro Linux pripadne dalsi.

Komprese
scim si neporadi Krusader je asi soubor .rar a proto pouzivam konsolove nastroje rar a unrar.

Utility
protoze PC vyuzivam hlavne pro internet, tak nedilnou soucasti systemu je citac prenesenych dat, abych si jednou za cas mohl udelat statistiku, kolik tech MegaBajtiku uz proteklo pres mou linku. Tady se mi osvedcil vnstat, konsolovy a jednoduchy programek.
dalsim zajimavym konsolovym nastrojem je streamripper, hodne posloucham internetove radia a tak si obcas nekolik desitek hodin ukladam pomoci tohoto programku na disk, abych si nasledne mohl v aute co poslechnout.
Evince nebo KPDF slouzi k prohlizeni PDF souboru.

Serverove sluzby
obcas se hodi mit doma FTP server, tuhle sluzbu mi dobre poskytuje program proFTPd, snadno konfigurovatelny. Mezi dalsi serverove sluzby spada taktez webovy server Apache, databaze MySQL (vcetne PHPmyAdmin).

co clovej potrebuje vice k zivotu? :)

...je mile kdyz dokazete svym zapiskem nekoho inspirovat k sepsani neceho podobneho ve vlastni rezii, to udelal i Mishaak a tak se muzete podivat i na jeho clanek Co používám a bez čeho se neobejdu

Samostatnym zapiskem se blisknul i Antonin Danek na svem blogu a jeho 19 skvelych aplikaci a funkci na OS Linux rozhodne stoji za shlednuti ;-)

Dalsi zajimavy clanek o nekolika pracovnich programech pro Linux napsal i Axiss: Linux aneb co v nem porad delam?

Tak nejak by se daly sepsat moje zacatky a zkusenosti s operacnim systemem Linux. Jako kazdy spravny fanatik sem byl zprve zklaman a tak se moje cesta sklada z vice etap. Ale na konci te cesty, je ono vytouzene osvobozeni, konecne pouzivam Linux, aniz bych se citil menecenny a nebo dokonce mel nejake choutky se vracet. Proste takhle chudna dokonalost…

etapa prvni -> MDK10.0
MDK neboli Mandrake, to byla prvni distribuce na kterou jsem narazil, samozrejme uz v roce 2004 jsem mel nejake ty znalosti s webhostingem a tudiz jsem vedel, ze kazdy server musi bezet na svobodnem operacnim systemu, jinak by to nemohlo fungovat. Ty skutecne duvody jsou samozrejme jine, ale temi se nyni nebudu zabyvat. Kdyz uz se clovek zajimal, narazel na takove nic nerikajici pojmy jako debian, redhat, fedora, suse. Kdyz byl clovek opravdu nadany a dokazal pouzivat vyhledavac, navic trpel i trochu umem cizi reci, tak si casto pripadal jako by otevrel pandorinu skrinku, uz si presne nevzpominam jak, ale neco me dovedlo k tomu, ze jsem zacal z otevreneho FTP serveru stahovat posledni verzi distribuce Mandrake (tehda 10.0). Byly to celkem 3CD a moje GPRS pripojeni (od tehdejsiho Eurotelu) jelo dnem i noci, aby moje zizen po Linuxu byla pozasluze uhasena. Po tydnu sem teda mel 3 ISO soubory na disku, vsechny sem vypalil a nasledne zjistil, ze ten posledni neni kompletni, inu gprs neni pri vykyvech signalu zrovna kvalitni spojeni se svetem, ale to uz jsem niceho nedbal a sel instalovat. Vyuzil jsem postarsiho PC, znaje problematiky sem se pustil do rozdelovani disku. Instalace me sama o sobe zaujala, same klikani zadny problem. I problehlo mi hlavou proc ten system je zapovezeny a neni vice rozsiren. To mi mimo jine doslo hned po instalaci, kdy jsem nevedel co mam v krasnem KDE vubec delat, dnes se ani nedivim, s pripojenim ktere svou kvalitou vyrovnajice se zasilanim dopisu ala holub, jsem ani nic moc delat nemohl. Hry na tom nefungovaly, dokonce nesel spustit ani .exe soubor. Periferie jako tiskarna nebyla nalezena, takze po hodine sem mel jasno - naschle v daleke budoucnosti a restartoval jsem do svych velkolepych Windows.

etapa druha -> MDK10.1(2)
po roce jsem si uz troufl nahrat Linux na muj skvely notebook na ktery sem setril tak dlouho, ze se sam divim, ze sem to vydrzel. Acer Anspire 1356LMi (2GHz) byl dodavan v zaklade s WindowsXP Home Edition, jez to skvely system, ale nenavidim neco tak prosteho jako restartovani PC a tuny software, ktere musim mit kvuli tomu, ze muj drahy pricemz temer dokonaly system je bezpecnostne deravy jako cednik, coz se neblaze odrazelo na jeho vykonu. To uz byl rok po prvnim pokusu o prechod na Linux, i diky komunite, kterou jsem nasel na NewDS (zajimavy to diskusni server) byl dalsi pokus o prechod uspesnejsi. Zjisteni, ze nova verze MDK (Mandrake) je uz o dost lepsi, pohral jsem si s rozdelenim disku a uz jsem instaloval (instalacni CD jsem uz mel stazene diky adsl, drahy to spas, ale k nezaplaceni). Princip a provedeni instalace temer shodne, jenom stim rozdilem, ze se mi cely proces zaseknul v prvnim bode (nahrani instalacnich souboru do RAM). Inu stacilo poprosit vzdy ochotnou komunitu o radu, kdy se po nekolika komentarich typu RTFM dostalo tizene rady spusti instalaci s parametrem acpi=off, nevim co to za cary a magii jest, ale instalace se razem dostala do dalsiho stupne. Vyzbrojen trpelivosti, spoustou zkusenosti za posledni rok nabitych, jsem jsi nyni uz veril. Po dokonceni instalace OS jsem se jal instalovani dodatecnych programu -> ne ze by to bylo nutne, vetsina tech nejpouzivanejsich a nejpotrebnejsich uz byla davno v systemu. Nicmene porad jsem mel problemy s nalezenim tech spravnych programovych alternativ v tomhle skvelem systemu. Takze skakani mezi MS Windows a Linux se konalo nekolikrat denne. Po nekolika mesicich vysla novejsi verze MDK10.2 tez zvana nove jako Mandriva 2005 LE Edition.

etapa treti - MDV2006
v polovine roku 2006 jsem se dostal k tomu, ze jsem svuj dokonaly notebook daroval rodine a za sve jsem prijal nyni uz velmi zachovaly PC stroj desktop s cpu Celeron 633MHz. Instalace OS se neobesla opet o system z dilny Microsoftu a taktez jsem pridal novejsi verzi Mandrivy (drive Mandrake). Me preskakovani nyni bylo uz spis jen 1x tydne a to kdyz na me prisly pochmurne myslenky, jez sem se snazil zahnat nejakou poradnou strileckou. Jinak jsem dale sbiral cenne zkusenosti na ABClinuxu, Rootu a LinuxSoftu.

etapa ctvrta - crash disk a MDV2007.0(1)
obstarozni desktop uz toho mel za sebou hodne, neni divu kdyz tocil kazdy den, takze takove veci jako spalene zdroje uz me nevyvadely z miry. Nicmene v lednu roku 2007 mi zkolaboval disk s Windows. To by mi vazne nevadilo, ale na nem byl zavadec (LiLo) a tak jsem se nemohl dostat ani do Linuxu (ano, vim ze neni tezke prehrat zavadec na jiny disk), navic i druhy disk zacinal jevit znamky opotrebeni, predevsim z nadmerneho provozu. Nakonec doslo na nejhorsi, nakoupil jsem v unoru roku 2007 novy procesor, desku, disk a ram. Nyni jsem se po dlouhe dobe priblizil na dostrel se svym vykonem 21. stoleti. Procistil jsem stary disk a jal se instalovat system MDV2007.0 uz me ani nenapadlo instalovat system od Microsoftu, coz bude jeden ze stezejnich okamziku me cesty ke svobode. Nicmene novejsi verze jevila alespon na mem desktopu znacne problemy, nonstop provoz asi nebyl to prave orechove, protoze pri vetsim zatizeni se bezne PC restartovalo. Mozna to bylo zpusobene lowendovym Sempronem 2800+ nebo mozna necim jinym. Nicmene to melo za nasledek navrat k MDV2006. Na jare vysla nova verze MDV2007.1 zvana tez Spring (jaro). Po ujisteni nekolika geekama z NewDS, ze je tento system opet blize dokonalosti jsem se jej nainstaloval a bezim na nem i nyni pri psani tohoto clanku. Ma cesta je temer u konce…

Finito dalo by se napsat, ale ne tak docela. Linux je o volbe, dneska existuji tisice distribuci a je tak treba hledat tu jedinou pravou. U me je to stale Mandriva, ale mozna casem vyzkousim dalsi ditribuce, abych se utvrdil, ze nasilne seance *buntaku (uzivatele U(Ku)buntu) jsou zalozeny na necem realnem :)