VW Passat 1.9TDi – nejcastejsi problemy

Nic neni dokonale a vec jako automobil uz vubec ne, predevsim diky problemum, ktere se behem pouzivani dostavi. Nekdy jsou to prkotiny v radu stokorun, jindy vazne provozni problemy v radech tisicu a desetitisicu korun. Tak dnes neco na tema nejcastejsi zavady jednoho ze nejprodavanejsich vozu znacky VW. Predem tedy upozornim, ze pozorovane vady se budou tykat ve vetsine pripadu verze VW Passat 3B2 (B5 96-01) a 3BG (B5.5 01-05). Vychazim z temer rocniho pozorovani snad nejvetsiho a s nadsazskou mozna i nejlepsiho diskusniho fora znacky VW unas vw-club.cz
Ctete take “Nejcastejsi problemy na 2.0 TDi (3C)“.

Další články:
Jak si vybrat ojetý vůz VW Passat 3C (B6)?
Passat 3C – koupě ojetiny

>jaky olej je ten nejlepsi?
uz vice jak 10let se nepouziva systematika pojmenovani syntetika / polosyntetika / mineral, ale vhodnost oleje do motoru se urcuje dle specifikace vyrobce pro dany typ motoru. Napriklad pro motory AFN se doporucuji oleje specifikace VW 505.00 a 505.01 pripadne jeste 506.00. Kazdy seriozni prodejce oleju vam specifikaci kazdeho oleje rad sdeli, pokud tak uz neucinil na svem webu apod. Vice o olejich na webu www.oleje.cz

>katalyzator, zustat a nebo ven snim?
predevsim u starsich vozu se stava, ze se katalyzator ucpava a tim se zanasi i turbo, nasledkem cehoz v krajnim pripade dojde k vyraznemu poklesu vykonu automobilu. V takovem pripade je nutne vycistit turbo a katalyzator odstranit, pripadne nahradit repasovanym ci novym kusem. Odstraneni katalyzatoru prinese navyseni vykonu automobilu asi o 1-5 ps. Auto bez katalyzatoru o neco vice kouri = kazdy diesel s katalyzatorem taktez kouri.

>aditiva do paliva
co clovek to nazor, nekdo doporucuje a jiny pred nimi varuje. Osobne tankuji Shell V-Power Diesel (ani ne tak kvuli Shell, jako kvuli bodikum), ktery jiz nejake ty aditiva obsahuje a nemam tak potrebu nic do nadrze pridavat.

>ztrata vykonu u automobilu
v takovych pripadech muze jit v podstate o jakykoliv problem, proto je dulezite zajet co nejdrive na diagnostiku, kde bude provozni problem zaznamenan v pameti zavad a po jejim nacteni je mozne zahajit nejake opravy ci vymeny komponentu. Pri ztrate vykonu jde casto o zanesene turbo (nebo umrite turbo), spatna vaha vzduchu, spatny ventil N75 (ovladac tlaku turba, magneticky ventil), netesnici hadicky na privodu vzduchu do chladice nasavaneho vzduchu, spatne tlakove/teplotni cislo apod. Moznosti jsou desitky a bez diagnostiky se to vyresit neda

>nesviti svitilna v kufru, nesviti svitilna pri otevreni dveri
pokud se neco otevira a nasledkem toho se ma neco provest, tak lze predpokladat ze ve vetsine pripadu pokud se tomu tak nestane bude na pricine spatny mikrospinac v zamku. Osobne jsem to resil jak u kufru, tak u dveri u ridice – nejcastejsi problemy u Passatu. Mikrospinace stoji par korun, ale nove se koupit nedaji, jenom cely zamek (novy asi 4500CZK). Mikrospinace lze nahradit jinymi, bezne dostupnymi v elektro potrebach – cena jednoho takoveho “bezneho – neoriginal” mikrospinace se pohybuje od 15-50CZK. Ve dverich u ridice mimo mikrospinace muze dochazet k oxidaci tistenych spoju a ty je potreba prepajet, nebo je mozne zakoupit repasovany zamek bezne v cenove relaci 500-800CZK coz je oproti temer 5tisicum za novy kus podstatny rozdil

>pri zapnutych svetlech a vypnutem motoru se nespusti vystrazna houkacka
spojitost se spatnymi zamky, casto odchazi mikrospinace a nebo tistene spoje. Je nutne zamek opravit a nebo nahradit jinym

>podsvetleni klimatizace a ofuku
v obou pripadech jsou pouzita obycejna celoskla v jednom pripade ovsem za neobycejnou cenu. U manulni klimy lze vytahnout prostredni otocny knoflik, pod kterym se nachazi “obycejne” celosklo (cena 7CZK), casto praska. V ofukach jsou stejne celoskla jako v podsvetleni klimatizace ovsem v original BMW patici coz znamena cenu 200CZK/ks. Pro vsechny ofuky jsou potreba celkem 4 celoskla, je financne vyhodnejsi prepajet obycejne celosklo a nebo nahradit led diodami

>vymena prachovek (manzet) na predni naprave
nejlip se provadi na hydraulickem zvedaku, nejpohodlnejsi zpusob je sundat celou poloosu vcetne homokynetickeho kloubu – ten zklepat z osy ve sveraku, nasledne nasadit prachovku na poloosu, naklepat zpet kyneticky kloub a vse zpet smontovat

>problemova predni naprava – ozyvaji se cepy
je nutne vymenit problematicke ramena, ovsem nejlepsi je vymenit celou sadu (12 dilu). Cena v auth. servise asi 25 tisic, cena sady na ebay.de v prepoctu asi 5300CZK – jde o hlinikovou napravu na 3B2

>motorove rozvody a jejich cykly
cykly se lisi dle jednotlivych motoru, ale vseobecne se traduje bud po najeti 100 000km a nebo po 5ti letech. Cena vymeny rozvodu se lisi servis od servisu, ale bezne se pohybuje mezi 12-20 tisici, cena dilu se pritom pohybuje do 5000CZK – k dostani v kazde lepsi mototechne

>cyklus vymeny oleje
opet zalezi na danem motoru a pouzitem oleji, ale vseobecne 10000 – 15000km u longlife az 30000km

>vymeny filtru
olejove se meni pri vymenach oleje (ale nekdo to nedoporucuje), palivovy po 30-50000km, ostatni filtry kdyz se zanesou nebo podle specifikace vyrobce

>neblika kontrolka zamceni ve dverich u ridice
casto spojeno se spatnym mikrospinacem ve dverich, studenym spojem v zamku, prerusene vedeni od diody k zamku

>blikajici vlocka – cidlo venkovni teploty
v pripade ze venkovni teplota klesne pod +4˚C – moznost namrazy na vozovce = no nejsou ty auta chytra?

>vibrace ve spojkovem pedalu
je normalni, ze po lehkem polozeni nohy na spojkovy pedal pri jizde a nebo pri stani (na neutral) spojkovy pedal docela citelne vibruje, jedna se o beznou vec, v pripade ze by se to zhorsovalo a pridaly by se problemy s razenim, bylo by to predzvesti odchazejici spojky

>automaticke spinani svetel (kdyz uz mame ten zakon)
ani 3B2 ani 3BG nemaji v zakladu, je nutne dokoupit original soucastku a nebo univerzalni spinac

>servisni a olejovy interval – budiky
standartne je v palubnim PC nastaveny cyklus vymeny oleje na 15000km a servisni interval na 30000km, programem VAG-COM se daji hodnoty libovolne zmenit a resetovat. Vymazani intervalu lze provest i pomoci dvou “cudliku” na pristrojove desce

>dlouhe zhaveni
problem se zhavenim je zpusoben bud spatnymi zhavicimi svickami (zjisti diagnostika) a nebo staci mnohdy zmenit olej napr 5W za 10W. V pripade dalsich problemu se startovanim a drzenim volnobehu muze byt spatne teplotni cidlo

>nestahuje okno
problem muze byt bud ve stahovacce (mohla ureznout nebo prasknout), v pripade elektrickeho stahovani muze byt problem v motorku stahovani, ridici jednotce ve dverich a nebo centralni komfortni jednotce, pripadne jeste muze byt spatny spinac na dverich.

>problematicke startovani, neplynuly chod motoru, hlasity chod
casto spatne teplotni cidlo – zjisti diagnostika

>jak demontovat vypinac svetel
jde vytahnout bud sundanim plastoveho krytu pod volantem a naslednou demontazi spinace a nebo otocenim vypinace do pozice 0 a naslednym pootocenim na parkovacky a vytahnutim

>problem s vyhrivanim / topenim
spatne cidlo, termostat, zarostly chladic a nebo zavzdusnene topeni – pokud po najeti nekolika km je alespon jedna ze dvou hadic vedouci od motoru do kabiny tepla, patrne nejde o problem

>vyhrivani zrcatek
casto odchazi vyhrivaci spirala na zrcatkach, je nutne tak koupit nove zrcatka – problem jde zjistit i pomoci diagnostiky. Starsi vozy 3B2 maji spolecny spinac vyhrivani zrcatek se spinacem vyhrivani zadniho okna

>svitici kontrolka ABS
muze znamenat cokoliv, je nutne zajet na diagnostiku, casto odchazi cidla otacek na predni naprave

>objem nadrze
asi 62l plus neco navic na dojezd k nejblizsi benzince

>mlzeni oken a smradek
zpusobuje zaneseny pylovy filtr (kabinovy filtr) a cas od casu je je dobre potrubi pro privod vzduchu nechat prostrikat specialnimi pripravky proti plisnim a houbam

>vule v rizeni
muze byt zpusobena spatnym vyvazenim kol, spatnou geometrii napravy, spatna hridel (jedina oprava je vymena)

>tece do auta
casto po desti a nebo kdyz je rosa, spolecny cinitel jsou ucpane odtokove roury, predevsim ta pod baterkou v motorove casti

>hvizdani turba
bezna vec, jde o dojezd turba…pokud se tak deje neustale, muze to predznamenavat spatne turbo a nutnost vymeny. Nove turbodmychladlo stoji pres 40 000CZK, ojete od 3-5 tisic a repasovane asi 8-15 tisic

>jaka baterie
diesel potrebuje silnejsi 60-80Ah, caste znacky Varta, Banner atd.

>sterace
standartni sterace jsou tzv. Twiny, ktere jsou na vsech jinych autach a vyznacuji se raminky. Nove se daji pouzivat tzv. AeroTwin, ktere maji nekolikanasobne lepsi stiraci schopnosti – bohuzel jen vody, hmyz temer neodstrani, vymena gumicek je mozna bud za original a nebo jakekoliv jine stejneho profilu pro uchyceni

>problem pri zamykani/odmykani dveri
casto zpusobeny potrhanou kabelazi ve sloupku, anylyzuje se pomoci diagnostiky – sbernice BUS v nouzovem rezimu

>centralni zamykani nezamyka nektere dvere
problemu je v zamku v danych dveri, bud vymena a nebo nutna oprava, tistene spoje a nebo mikrospinac

>ztraci se chladici kapalina
nekolik pricin, bud prasknuty chladic (problemove jsou predevsim rohy), hadicky, odeslo tesneni pod hlavou, spatna hlava valcu, spatny termostat. Obcas se muze ztratit vice vody narazove -> vyvre pres prepad

>vetsi spotreba oleje
narazove zpusobeno nepravidelnym uzivanim vozidla, pri pravidelnem provozu se nestava, casto pri rychlejsi jizde (150-180kmh) na dalnici se mesicni spotreba oleje muze o neco zvednout. Je bezne ze za jeden cyklus (15000km) od vymeny do vymeny oleje se muze dolevat 0,5l az 1l noveho oleje.

>pri plnem rejdu (volant maximalne do strany) se ozve piskot
znamena to nedostatek hydraulicke kapaliny pro servo cerpadlo, ovsem u starsich vozu to znamena ochozeny ventyl, ktery by se musel nahradit novym – neni kriticky nutne, pokud clovek nedava plny rejd pri kazdem zataceni

>cerveny vykricnik a houkacka
znamena to zavaznou chybu, je dulezite v nejkratsi dobe navstivit diagnostiku a zjistit kde je chyba

>netesnosti motoru
casty problem Passatu jsou netesnosti motoru, kdy je motor pocakany od oleje – obcas netesni vana, jinde tece olejovy filtr (spatne dotazeny)

>nedolihavost dveri
u starsich vozu je casta nedolihavost dveri, problem je casto v hornim pantu a v cepu vnem, staci jej zklepat do spravne pozice, nebo vymenit cely pant. V pripade seslych tesnicich gum, muze dochazet pri vysich rychlostech k neprijemnemu piskani v kabine

>predvstrik a spatne startovani v zime
pri vymene motorovych rozvodu dochazi ve vetsine pripadu i k manipulaci hodnoty predvstriku, casto ovsem nevedome. Jina nez nastavena hodnota predvstriku od vyrobce znamena predevsim v zimnich mesicich delsi intervaly startovani – naprava se sjedna pomoci diagnostiky a musi se opet zasahnout do rozvodu

>matne svetla
pri castem jezdeni se opravdu stava ze svetla mnohem casteji zajdou – tyka se beznych H7 ne xenon vybojek. Zsednou a zajdou predevsim plastove prusvitne kryty svetel, ktere bohuzel nejde nijak ucine renovovat ani vymenit a musi se koupit cele nove svetlo

>spatne lozisko, homokyneticky kloub – huci predni naprava
pomerne snadno se zjisti zda je spatne lozisko, protoze uz pri samotnem otocenim kola se zacne ozyvat praskajici zvuk. Podobne se jevi i prasknuty homokyneticky kloub. Obcas dochazi k tomuto jevu pri vymene brzdovych desticek, pripadne i kotoucu – je dulezite aby byly spravne nandany pruziny na brzdove desticky, pripadne vymeny. Dale muze divny zvuk zpusobovat jakakoliv uvolnena vec, ktera se pri vysich rychlostech v aute rozkmita

>>>JAK NA TO< <<
vetsinu servisnich vymen navodu, rad a triku resi kniha nakladatelstvi Kopp. Jedna se o opravdu obsahlou knihu, kde je popsana demontaz naprosto vseho co se v aute nachazi do posledniho sroubku, s touhle knihou si dokonce vymenite sami i rozvody – rozhodne dobry radce pro lepsi poznani sveho auta

>VAG-COM<
jde o diagnosticky program, kterym lze diagnostikovat vsechny auta VW Group, tedy Audi, Skoda, Seat a VW. Je k nemu nutny specialni diagnosticky kabel.

>VIS<
informacni system pro diagnostiku VAG – dle chyboveho hlaseni ve VAG, lze pomoci VIS zajistit presny postup k odstraneni zavady

>ETKA<
interaktivni katalog nahradnich dilu VW Group, stejny program potkate u Audi, VW, Skoda a Seat

>Vivid Workshop (eTech)<
dilensky program, ktery obsahuje informace o vsech dostupnych automobilovych znackach – obsahuje informace jako cykly vymen dle jednotlivych znacek, detailni nastaveni cehokoliv apod.

Uzivatelska recenze HP iPAQ 514 Voice Messenger, luxus v levnem kabatku

HP Ipaq je oznaceni zname vsem pro kapesni pocitace, tzv. pocket PC (ppc), ovsem jako vyrobce smartphonu nikoliv. To se meni s nastupem zarizeni HP iPAQ 514 Voice Messenger. Jeho nastup na trh v polovine roku 2007 byl opravdovym pozdvizenim a jak-by ne, kdyz jeho technicke parametry jsou naprosto uchvatne. Najdeme mezi nimi predevsim uplne novy operacni system Windows Mobile 6 Standart Edition, dale podporu pro technologie BlueTooth v2.0, Wi-Fi 802.11b/g a samozrejmosti je i integrovany ctyrpasmovy telefon s podporou EDGE a jako tresnicka na dortu potom pusobi kamera 1,3 Megapixelu s maximalnim rozlisenim SXGA 1280 x 1024 pixelu. Pouziti vykonne vyjimatelne dobijeci Li-Ion baterie o kapacité 1100 mAh potom zarucuje temer tyden provozu. Podivejme se tedy pravde do oci, jak je to s nejnovejsim pocinem HP na poli smartphonu….

Pokracovani me recenze na serveru Mobilnaut.CZ

Prisla zima a stim i reklama na zimni pneu

Prisly zimni mraziky, nedilnou soucasti povinne vybavy vozu se tak stava skrabka na jemnou ledovici po ranu. Silnice jsou vetsinou mokre, rano mnohdy namrzle a stavaji se kluzkymi. Mnohem casteji nez kdy jindy je tak mozne videt dve auta v sobe pobliz krozovatky. S tim vsim se pred definitivnim nastupem zimy zacina opet rozjizdet kolotoc plny lzivych informaci, ohledne nutnosti mit auto vybaveno zimnimi pneumatikami.

Pro&Proti:
v zimnim obdobi se pohybuji venkovni teploty okolo 10˚C a v zime pak casto kolem nuly a v noci kdy mrzne jak prasti nejsou vyjimkou teploty hluboko pod bodem mrazu -5 az -20˚C (jak kdy a jak kde). Kdyz si vezmeme, ze v lete dosahuji mnohdy teploty hodnot nad 30-40˚C je zrejme, ze zadna pneumatika nedokaze obsahnout takovou sirokou skalu teplot od 40˚C az do -20˚C. Proto mame letni pneu, ktere maji mensi hloubku dezenu, ale predevsim jsou z tvrdsich smesi, takze se i pri hodne teplych letnich dnech nebudou nadmerne sjizdet, jejich valivy odpor bude nizsi. Naopak takova pneumatika je naprosto nevhodna pro provoz na vozovce, jejiz teplota je trvale pod asi 10˚C. Proto zde mame i zimni smesi, ktere jsou naopak vhodne pro teploty od cca 10-7˚C az do mrazivych hodnot -15˚C apod. Takova zimni smes je mekkci, hloubka dezenu o neco vetsi, vzorek na pneu je prizpusoben pro provoz ve snehu apod. Takze jednoznacne ANO, na zimu je zimni pneumatika “vhodna”.

V minulosti zimaky nebyly a jezdilo se:
tohle je velmi tvrdy argument, ktery je zalozeny na pravde. Bohuzel si tenhle argument mnohdy berou k srdci ridici, kteri toho moc nenajezdi a nebo se jim zkratka nechce utracet za nove pneu. Maji pravdu, ovsem castecne. Sam sem minulou sezonu temer do konce ledna najel na “slabem” (temer sjetem) letnim vzorku bez havarie vice jak 7000km! Za necele dva mesice myslim slusny vykon, napric celou Moravou. Takze i na letnich se da v zime jezdit…

Pneumatika ridice neudela:
jasna poenta celeho dnesniho pidiclanecku. Pneumatiky jsou samozrejme velmi dulezite, je vhodne stridat letni a zimni smesi, dbat alespon na minimalni hloubku dezenu. To vsechno je PLUS pro ridice, ktereho muze na silnici potkat naprosto cokoliv, od silneho deste, mlhy, snehove vanice apod. Nicmene pneumatiky nikdy nenahradi schopnosti. Lide, kteri denne jezdi (nemyslim dojizdeni za praci pres pole do vedlejsi vesnice) a jsou nuceni pri rizeni premyslet, pravidelna situace ve velkych mestech, kde stojite na desitce semaforu nez dojedete do cile vas nauci jak se chovat za jakekoliv situace. Vstipite si tak zakladni vec jako dostatecny odstup od vozidla jedouciho pred vami, pri ustavicnem zastavovani a rozjizdeni se mnohem lepe seznamite se svym autem. To je vubec velmi dulezite, znat sve auto. Spousta ridicu sedne do auta a jede, najednou je ale vystavena necekanych situacim jako nahle brzdeni ci neprimerene seslapnou plyn coz v nekterych situacich vede ke smyku vozidla a vseobecne ke ztrate kontroly nad automobilem. Jizda ve meste neni stejna jako jizda mimo mesto, coz mnoho ridicu nebere v potaz na dalnici – proto vidam jak rejou v poli ci prikopach.

Mam rad snehove kalamity, silne deste a dalsi skvele pocasi:
ano je tomu tak, protoze tohle je to snad jedine pocasi, ktere zastavi spoustu “jako-ridicu“, aby zustali doma, vzali si dovolenou, nebo vyjeli az bude silnice protazena uhrnacem. V takovem pripade je radost jezdit. Nejde o to, ze jsou vetsinou silnice prazdne, ale povetsinou na nich chybi prave ti ridici, kteri nemaji schopnosti a nebo zkusenosti na to, aby takovym podminkach celili za volantem automobilu a je to jedine dobre. Vzdycky si rikam, kdyz brzy rano sedam za volant, ze jakmile potkam nekoho kdo pojede 70kou mimo mesto a uprostred tak ho odstrelim do pole, nicmene vzdycky se ve me nakonec neco hne a sem to ja, kdo predjizdi jednou stanou v poli, protoze auto jedouci predemnou ke krajnici nezajede, jelikoz by ho to stahlo do pole (ale nestahlo, to si mysli prave “jako-ridici”). Samostatnou skupinou ridicu jsou pak ti, co jezdi na dalnici za kamiony, jez prebiraji funkci uhrnacu. Jedine o co jde za jekekoliv situace je cit v noze pri seslapnuti plynu nebo brzdy, diky tomu jezdim po silnici a neryju v poli ;-)

Shrnuti:
neverte vsemu a hlavne tomu co rikaji dopravni experti ala p. Huml a jim podobni v bulvarech, zimni pneu jsou jednoznacne plus na jezdeni v zimnim obdobi, ale zakladem vsechno jsou dobra znalost vozidla, komunikace po ktere jedete a vase driving skills ;-)

Zrizujeme akvarium, cim zacit

Jakykoliv chov vyzaduje specialni zazemi, at uz se chystame zrizovat akvarium s rybickami a nebo treba chovnou psi stanici. Velmi dulezite je pred zrizenim akvaria zvazit vsechna pro&proti, umisteni, objem akvaria, typ chovanych ryb a v neposledni rade take financni moznosti.

Casto kladene otazky:

>smrdi akvarium?
ano i ne, zalezi jen a jen na tom, jak o nej bude pecovane a jaky typ fauny a flory v nem bude, pri pravidelne udrzbe, ale akvaria nezesmradnou

>jak velke akvarium?
docela dulezita otazka, jako prvni je nutne zajistit umisteni akvaria, tedy najit vhodny stolek, ci skrin na kterou se akvarium umisti (je nutne aby skrin vydrzela a nerozpadla se pod tihou akvaria), rozhodujici je take pozadavek na pocet chovanych ryb a velikost ryb, pak jiz muzeme vybirat akvarium (rozmery, objem)

>zive vs. umele rostliny
docela zasadni otazka, kterou je nutne vyresit nejlepe pred porizenim rybicek do akvaria. Zive rostliny pusobi jako biofiltr, okyslicuji vodu, absorbuji skodlive latky z vody (jez produkuji ryby), dotvari celkovy vzhled. Nicmene nektere druhy ryb si rady posmaknou na rostlinkach a ty pak pomalu uhnivaji, take nadmerne okyslicovani vody rostliny hubi (rostliny potrebuji CO2). S plastovymi armaturami neni prilis problemu, maji ovsem jen dekoracni efekt

>jaka technika je dulezita
zalezi na velikosti akvaria a chovanych rybach (rostlinach), ale je dulezite mit dostatecne vykony filtr, zajistene vzduchovani (kompresor), vyhrev (topitko s termostatem), osvetleni (nejlepe pres casovy spinac) a pripadne dalsi techniku jako CO2 bomby apod. Je tedy nanejvys dulezite zvazit vsechna kriteria, protoze predevsim porizeni techniky vyjde mnohdy na tisice korun

>jake ryby
na trhu lze dnes koupit temer jakekoliv rybicky, coz je sice velmi prijemne, nicmene i cena rybicek se pohybuje od par desitek korun do nekolika stovek az tisic. Kazda rybicka neni vhodna pro skupinovy chov, naopak jsou ryby, ktere jsou silne teritorialni a v nekterych pripadech muzou napadat ostatni ryby v akvariu. Kazda ryba ma jine navyky, ale vsechny jsou hladove, takze dostatecny prisun krmiva je zaklad, jinak zacnou mizet rostlinky

>jak sadit rostliny
je dulezite, aby korenovy val byl dostatecne pevne ulozeny ve dnu, protoze mnoho ryb zijicich u dna se rado prohrabava ve dne a obnazene koreny rostlin predznamenavaji jejich uhyn. Sazeni rostlin je dobre venovat zvysenou pozornost, zasadit a nechat treba tyden aklimatizovat a uchytit nez dojde k pridani ryb

>cim krmit
snad v kazdych chovatelskych potrebach se neco pro rybicky najde, v podstate lze krmiva libovolne kombinovat, lze tak krmit klasickym vlockovym krmive, pres susene cervy (napriklad), az po granule a nebo zivou potravu (ruzne zizaly apod.), vyjimkou nejsou ani krmiva z kategorie “co dum da” ;-)

>osvetleni, jak a cim svitit
v zasade by stacila bezna lampicka s beznymi zarovkama, nicmene dnes je k mani spousta “profi” svitilen s trubicovymi zarivkami, ktere jsou lepsi nez klasicke zarovky a dle typu maji kladne ucinky treba na pestovane rostliny. Kazda ryba ma take jine pozadavky na dobu denniho intenzivniho osvetleni, proto je nanejvys vhodne poridit casovy spinac.

a podobnych casto kladenych otazek se najde mnohem vice, proto je opravdu dobre pred zakoupenim a realizaci akvaria navstivit komunitni weby a precist si nejake clanky o chovani ryb / pestovani rostlin, pripadne se v diskusich dotazovat na jednotlive problemy apod. velice osvedcenym tematickym serverem se casem stal web rybicky.net

Rapidshare – uloz si cokoliv, stahni si odkudkoliv

O Rapidshare jsem jiz psal v mem clanku – Uschovny, ulozny, uploud servery, kam s daty na webu, ale dnes to bude spis o Rapidshare.com. Ulozna na adrese www.rapidshare.de patri historicky k nejlepsim a nejvetsim uloznam, vzdyt jiz v dobach, kdy v nasich podminkach (cti: na ceskem internetu) bylo mozne zalohovat radove desitky MB dat, na rapidshare.de bylo mozne uchovavat az 300MB (per file). Postupem casu zacali lide objevovat neskytane moznosti zminene ulozny a tak se pomalu maximalni kapacita smrskla na 100MB, pricemz stale platrila (a patri) k tem nejvetsim na svete. Bohuzel na konci roku 2006 se dostali provozovatele do vaznych problemu s nemeckymi zakony kvuli parametrum sve sluzby, Rapidshare se behem sve existence stal synonymem pro sdileni vsech dat bez rozdilu chrakteru, avsak velmi casto authorsky chranenych dat.
Stalo se tak, ze se zacal na scene objevovat cim dal vic novy server, vypadajic a fungujic naprosto stejne, jenom na nove domene www.rapidshare.com. O tom, ze se jedna o tentyz server jedne firmy nebylo diskuze, protoze bylo mozne sveho casu vyuzivat oba servery s jednim loginem. A jak se rika v te otrepane rikance: “stary kral je mrtev, at zije novy”, stal se rapidshare.com novym nejvetsim file-hostingem na svete.

Na www.rapidshare.de se objevilo sveho casu hlaseni:
Unfortunately all drives of RapidShare.de are full right now. In the future, RapidShare.de’s direction will point even more to conventional webhosting. This means that uploads will be possible again very soon, but only premium users with a paid account will be able to upload their files. Due to this changes, the premium-points feature has been cancelled completely. We have applied an account extension to every customer with collected points. We have also given thoughts to premium customers with less than 10000 points. Accounts with 5000 points for example have been extended for 15 days.

Uploads will be possible again for our customers on 6.1.2007 approximately.

Jak nahravat data do ulozny
v podstate ani prilis moznosti nemame, zakladem je webove rozhrani pres internetovy prohlizec a nebo pres specializovany uploader. Mezi dalsi moznosti pri uploadu patri ulozeni dat “bez registrace“, ulozeni s “free registraci(po nahrati prvniho souboru bude nabidnuta registrace) a nebo nahrati dat na “placeny premium ucet“, shrnuti pro upload dat:

*internetovy prohlizec (cti Firefox)
*upload klient – RapidUploader

Proc je to tak uspesny byznys?
taktika je pomerne promyslena, za registraci “premium uctu” (dle ceniku nekolik EUR) dostanu nejake “premiove body”, za kazdy download mnou uploadovaneho souboru (v ramci premium uctu) dostavam 1PP (premium point), kdyz jich nasbiram vice, muzu je smenit za prodlouzeni meho premium account, aniz bych za nej musel neco platit. Vyhodou PA (premium account) jsou take jine moznosti pri stahovani, takrka zadne omezeni a predevsim me uploady budou smazany az v momente, kdy vyprsi platnost meho uctu (pokud neporusuji pravidla).

Jak stahovat z Rapidshare
v podstate se nabizeji stejne moznosti jako v pripade uploadovani. Zakladem zde je ale jeden hlavni fakt a to Premiovy Ucet, pokud jej nemame, je stahovani o dost slozitejsi. Pred kazdym stahovanim musim projit captcha kontrolou (opsat nahodne vygenerovany obrazek do policka = ochrana proti robotum), dale mi bude nabidnuta pomalejsi linka tzv. volna konektivita, pouze jeden download slot (pouze jedno soucasne stahovani z rapidshare.com) a hlavne po dokonceni jednoho stahovani muze dalsi zacit az po uplynuti nekdy i 200 minut.
V pripade, ze mame premium account nemame zadne problem s jakymkoliv stahovanim, v podstate se tedy nabizi moznost stahovani pres webovy prohlizec kdy se postupne proklikame az na tizeny directlink a zahajime stahovaci proces, nebo muzeme vyuzit nekterych download klientu, shrnuti pro download dat:

*internetovy prohlizec – nutnost “naklikat” si soubory
*intenetovy prohlizec Firefox s rozsirenim DownThemALL!
*download klienti – US Downloader, RapGet, Wget

asi mezi nejlepsi volby patri download klienti, jednak staci zadat neprime odkazy (tj. ty co dostaneme po uploadu) a nemusime tak nikterak proklikavat na directlinks a hlavne muzeme do aplikace zadat treba 50, 100… odkazu a nechat klient stahovat a nemusime se jiz o nic starat. Prvni dva klienti jsou docela povedeni, nicmene v Linuxu pro ne prilis mista neni (ikdyz WINE je maly zazrak), nicmene treba s RapGet jsem byl velmi spokojeny, mimo jine i diky tomu, ze stacilo zadat sve prihlasovani udaje a nebyl se stahovanim zadny problem. Bez placeneho uctu se pred kazdym stahovanim zobrazi CAPTCHA obrazek, ktery je nutny manualne prepsat. Ovsem nejlepsi volbou v Linuxu je Wget.

Wget je jednickou a ke vsemu v terminalu
ale aby to nebylo jen tak, wget existuje i ve verzi pro Windows, coz zasadne rozsiruje kladne reference a pole pusobnosti tohodle terminaloveho download manageru. Nicmene v Linuxu ma sve kouzlo jiz v zakladu kazde distribuce (jak by jsme asi cokoliv stahovali – ikdyz jsou dalsi manageri). Staci tedy zadat v prikazove radce jednoduchy prikaz a vse se zacne “automatizovat”, ovsem predpokladem je placeny premium ucet na rapidshare.com. Potom jiz staci otevrit terminal treba ve slozce C:\download a zadat prikaz:

wget -c -i links.txt –http-user=USERNAME –http-password=PASSWORD

pricemz soubor links.txt musi byt ve slozce C:\download, na kazdem radku jeden odkaz, dale namisto USERNAME zadame prihlasovaci jmeno a namisto PASSWORD zadame heslo k nasemu uctu na rapidshare.com a pak uz jenom sledujeme, jak se nam stahuji pozadovane data z internetu ;-)

vnStat – citac prenesenych dat

Jde o velmi mocny konsolovy nastroj, ktery ma pritom zanedbatelnou velikost.

vnStat is a network traffic monitor for Linux that keeps a log of daily network traffic for the selected interface(s). vnStat isn’t a packet sniffer. The traffic information is analyzed from the /proc -filesystem, so vnStat can be used without root permissions. However at least a 2.2.x kernel is required.

Na domovskych strankach projektu se dozvite spoustu zajimavych informaci, vcetne screenshotu, ktere vam program dokonale predstavi.

Jaka je tedy hlavni funkce? vnStat loguje kazdy preneseny “bajt” z/do vaseho pocitace. A jak to funguje? Vsechno si uklada sam “kernel”, vnStat vlastne jenom nacte tu hodnotu a ulozi si ji do vlastniho logu a to je trochu problem, protoze to nedela automaticky, ale musite si nastavit skrypt v /etc/cron.d

defaultne tam najdeme nasledujici:
MAILTO=root
# to enable interface monitoring via vnstat remove comment on next line
# */5 * * * * vnstat /usr/sbin/vnstat.cron

pro pravidelnou aktualizaci je vhodne dopsat radek:
*/5 * * * * root /usr/bin/vnstat -u

Nicmene ani to nemusi stacit, pokud automaticka aktualizace nefugnuje a pritom funguje manualni pri zadani prikazu “vnstat -u” pod rootem v konsoli, je nutne pouzit nastroj crontab.

Prihlasime se tedy pod rootem a spustime prikaz crontab -e, v konsoli se nam otevre Vi (Vim) s ukony pro daneho uzivatele, v pripade ze s Cron moc nepracujeme, bude to jen prazdny sesit, tak do nej vlozime (napiseme) prikaz */5 * * * * /usr/bin/vnstat -u, ulozime a ukoncime editaci. Restartujeme cron.d a pripadne se jeste podivame do /var/log/cron/info jak vsechno funguje :-)

Program je mozne stahnout z home_page a zkompilovat ze zdrojovych kodu a nebo stahnout DEB balicek (v pripade, ze mate distro zalozene na Debianu). V opacnem pripade je mozne vyuzit bud repozitare vasi distribuce a nebo pro RedHat distra vyuzit RPM_search a nebo Rpmfind mirror

Vymena opticke mechaniky na notebooku Acer Aspire 1356LMi

Tak se stalo, ze mi minuly tyden prijela ze skoly domu sestra a prvni vec co od ni slysim, ze ji nefunguje muj notebook Acer Aspire 1356LMi, pricemz den pred tim jsem provadel vsechny ty dulezite update a testy systemu jako napriklad antivirovy test, antispyware test apod. Na prvni pohled ci snad poslech, bylo zrejme, ze se skacel disk, bohuzel jak se po par minutach ukazalo, skacel se do vecnych lovist a vzal sebou vsechny data. Nedalo se nic delat, nez objednat novy disk a spolu snim jsem se rozhodl inovovat i optickou DVD-RW mechaniku znacky QSI, ktera je proslula svou pramalou oblibou nacitat vypalovene media a samostatne vypalovani je taky jenom otazka do loterie.

Objednal jsem si z CzechComputer.cz:
HDD Samsung MP0804H 80GB 5400ot. 8MB 2,5″
DVD-R/+R Sony-Nec AD-7633A LF 4x4x8x8x černá slot in

vymena disku byla otazka okamziku, o dost delsi ovsem bylo opetovne nastavovani systemu – skvele to recovery CD by Acer, ktere mi usetrily nekolik hodin premlouvani systemu Windows XP Home Edition. Nakonec jsem se dostal k vymene mechaniky, kde ovsem nastal necekany problem.

Bohuzel system ulozeni mechaniky neni bezny, nikde na zadni strane neni delsi sroubek, jehoz pootocenim by jste mechaniku uvolnili, musite zabrousit do utrob notebooku. Ovsem nez jsem se dostal k tehle informaci, mel jsem Acer rozdelany do sroubku. Jak tedy rychle a presne na vymenu mechaniky?

Princip ulozeni mechaniky u notebooku znacky Acer Aspire je prosty, na konci mechaniky je tenky kus plisku s dvema patickama a v kazde paticce je sroubek, to znemana ze se musi jit pod klavesnici notebooku, pokud chceme nejak manipulovat s mechanikou. Nektere notebooky to maji resene mnohem pohodlneji a to tak, ze maji jenom jednu paticku na pridrzovacim plechu a sroub je ze spodni strany a casto ukryt pod plastovou skorepinou spolu treba s operacni pameti apod.

V mem pripade bude teoreticky stacit sundat 8 sroubku a jsem pod klavesnici, nasledne povolim zbyvajici dva srouby v patickach a muzu mechaniku vysunout. Jasne a proste, je dulezite si ale uvedomit, ze srouby nemaji standardni velikost a jsou jen o neco malo vetsi nez byvaji sroubecky v hodinkach. Je tedy nutne mit minimalne jeden “maly” sroubovacek a jeden bezny krizovy.

Ze vseho nejprv odkryjeme krytky pantu TFT monitoru, jde jenom o volne lozene plasty, takze lehkym zatlacenim jsou hned dole. Odkryjou se pred nami 2×2 sroubky drzici TFT displej, ty odsroubujeme. Zbyva nam jeste jeden pant, ktery je ze zadni strany jisteny sroubem, ten musi take ven.
Nyni notebook otevreme – odklopime uvolneny displej, ale opatrne, protoze poslednim uvolnenym pantem vede kabelaz. Lehce vypacime plast mezi klavesnici a displejem – jde o samostatny dil, ktery lze odklopit. po odklopeni se nam objevi celkem tri drobne sroubecky, dva po stranach a jeden uprostred, jenz drzi klavesnici, po jejich povoleni muzeme klavesnici vysadit, avsak opatrne, zespod je pripojena k zakladni desce kabelem.
Nyni jsme uz u konce, pod klavesnici se nachazi graficka karta – v mem pripade ATI Radeon 9200 Mobility, na jejiz prave strane se nachazi dva sroubecky v patickach zminene plehove listy. Po povoleni sroubu je mozne s mechanikou manipulovat a take ji uplne vyjmout.
Po vyjmuti mechaniky odstranime dalsi dva srouby, jenz jsou ze zadni strany mechaniky a drzi plisek s patickami – tenhle plech upevnime pomoci sroubu na novou mechaniku. A vsechno zase pekne zpatky poskladame. je nutne dbat predevsim na to, ze vsechny srouby jsou ocelove, ovsem okoli je z plastu a mohlo by se stat, ze by se srouby pri “silnem” dotahovani zatrhly, proto dotahovat jen jemne.

Po smontovani vsech casti a ujisteni, ze neprebyva zadny sroubek, spustime notebook, prejdeme do BIOS (u me klavesou F2 po spusteni) a podivame se, zda je mechanika v systemu. Stejne tak postupujeme po najeti operacniho systemu, je dulezite vyzkouset, zda system detekuje mechaniku a ta dokaze cist media.

Takhle to vypada velmi jednoduse, ale nez jsem na to prisel, trvalo to pomerne dost dlouho. Vsehovsudy se da vymena bez problemu provest behem nekolika minut.

Kdyz jsem se dostal az sem, zavzpominam na casy stravene s mym Acerem. Docela casto se objevuji nazory, ze Acer je spatna znacka a ze jsou jeho produkty drahe a nekvalitni. Me osobne na notebooku jiz od koupi odchazi pouze plastova skorepina, ktera bohuzel patri k tomu horsimu cim notebook disponuje. Stejne tak opticka mechanika znacky QSI patri dlouhodobe do podprumeru, po vice jak trech letech mi odesel disk, ktery fungoval velmi casto v nonstop rezimu, coz nepovazuji za znak nizke zivotnosti (znacka HDD – Hitachi). Osobne jsem s Acerem spokojeny, jako s dalsimi mymi notebooky ;-)

KrokZaKrokem obrazkove:
Povoleni sroubku na zadni strane pantu s kabely
Odklopeni plastove skorepiny nad klavesnici
Povoleni trech sroubku, ktere drzi klavesnici
Povoleni sroubku, ktere drzi klavesnici
Odklopeni klavesnice
Posledni dva sroubky jsou mezi grafickou kartou a mechanikou
Po povoleni poslednich sroubku, muzeme vysunout mechaniku
Porovnani mechanik QSI vs NEC
Pohled do pokoje
Zkontrolujeme funkcnost nove mechaniky v BIOS
Zkontrolujeme funkcnost nove mechaniky ve Windows (operacnim systemu)
Pohled na detaily nove mechaniky v aplikaci Ahead Nero
Pohled na detaily nove mechaniky ve Spravci Hardware
Slaba plastova skorepina v zahybu u klavesy RIGHT
Slabe zpracovana je i plastova skorepina chranici panty displeje
Na obou stranach pantu mi plastova skorepina praska – uz od koupi

Zazimovani jezirka

Jak jsem psal ve svem clanku “Neco malo o me akvaristice, co s rybickama“, naplanoval jsem si zazimovani nasi tunky do konce rijna, ale protoze se mi nechtelo prilis dlouho otalet, abych na konci rijna jako minuly rok nemel ruce vrazene do ledove vody, zacal jsem jiz o vikendu a to totalnim vylovem vsech ryb a jejich umistenim do vyhrivaneho akvarka o kapacite 110l.

V tunce byly na jare vysazeny nasledujici druhy ryb: Karas Zlaty, KOI Kapr, Karas Obecny. Jiz v prubehu pozdniho leta jsem si povsimnul pri krmeni, ze se nejak podezdrele objevuji u hladiny prilis male rybky a byl jsem tak zvedav a nedockavi, jak to s letostnim prirustkem vubec bude.

V nedeli jsem zapojil cirkulator o vykonu 650l/hod. a zacal vycerpavat vsechnu vodu z nasi “tunky”, ted se asi hodi osvetlit trochu co se skryva pod pojmem “nase tun”. Jiz pred peknou radkou let, jsme si domu poridili novou vanu – ikdyz se cela rodina vyhradne sprchuje, vana je cas od casu taky potreba. Nastal ovsem problem s tou dosavadni, inu dali jsme ji na par let k vode, respektive na pudu. Po nekolika letech jsme dosli k zaveru, ze je nam pomerne velka (celozelezna) vana k nicemu a tak jsme premysleli, jak se ji nejrychleji zbavit tenkrat padl napad na jezirko, tedy vyuzit stavajici vanu, zakopat ji do zemi a osadit lekniny (plan vysel na vytecnou). Zelezna vana nema jako jezirko snad zadnou vylozenou vadu, az na jednu a to ze v zime zelezo hodne dobre vodi chlad a kdybych ryby pravidelne nezazimovaval v jine nadrzi, urcite by zimu nevydrzeli.

Cirkulator si s opravdu objemnou tuni poradil behem hodiny, behem ktere jsem si nachystal akvarium a nainstaloval do nej vsechny aparatury. Teda po tom, co mi minulou zimu kapri zdecimovali vsechnu floru, tak si letos budou hovet jenom v akvariu s vyhrevem – termostat o vykonu 150W nastaveny na 18˚C a o kyslik se bude starat kompresor o vykonu 3W = 2 x 150l/hod.

Kdyz bylo jezirko dostatecne vypustene, zacal jsem se sitkou slovovat rybky, paradoxne v siti uviznuli napred ty nejmensi a na ty starochy prislo az nakonec. Byl jsem opravdu nadmiru a mile prekvapen, celkem 21ks mladych rybicek, vetsina je KOI Kapr, dale pak Karas Obecny. Docela me mrzi, ze zatim neni patrna pritomnost i Karase Zlateho, ale mozna se casem zabarvi.

V pristim roce by mohlo dojit k vystavbe poradneho jezirka, tim teda mam na mysli vykopat na nasi velke zahrade alespon 1,5m hlubokou jamu svazujici se do stran a snad by doslo i zakomponovani dalsich prvku, jako imitace prirozeneho proudu apod. Alespon mam pres zimu o cem premyslet :-)

Nejake snimky z vylovu:
Vypousteni tunky
Detail na tunku
System vypousteni
Tunka chvili po zacatku vypousteni
Prichystane akvarko
Prichystane akvarko – detail zezhora
Akvarko se vsema armaturama
A jeste jednou akvarko
Prazdne akvarko zepredu
Prvni vylovena rybicka
Prvni vylovena rybicka – detail
Rybicky v akvarku
Rybicky v akvarku, pohled zezhora
Rybicky v akvarku – pohled z boku
Rybicky v akvarku – pohled zepredu
Rybicky v akvarku – jeste jeden pohled
Rybicky v akvarku – dalsi pohled zezhora
Rybicky v akvarku – dalsi pohled zepredu

Neco malo o me akvaristice, co s rybickama

S akvaristikou jsem se zacal aktivne konfrontovat jiz pred lety, kdyz jsem si zcela spontalne poridil domu malou zelvicku, ikdyz jsem nikdy nic podobneho (zijici v akvarii) nemel a nechoval. Nicmene tehda to moc stastne nedopadlo, jednak jsem myslel, ze male kulate akvarium bude pro malinkou zelvicku stacit a jednak okolo toho obcas bylo dost prace, tak se stalo, ze po asi trech letech sla zelvicka do sveta – ne kanalyzacnim odvodem z wc, ale k sousedovi, ktery si chtel zelvu poridit. Jedine co po letech vim, ze zelvicka stonala az do sveho konce – moc se to nevyvedlo.
V roce 2006 jsem se zacal zajimat o akvaristiku znovu, ale tentokrate z jineho pohledu. Abych to vzal od zacatku, tak v roce 2005 jsem si do nasi tunky, kterou tvori prevazne lekniny, poridil dva zlate karasy, tedy nebyl to puvodne muj napad, spise takovy experiment. Experiment byl zdarily z 50%, jedna rybicka bastila a rostla, kdezto druha asi nemela apetit a po par tydnech odesla na vecnost. Inu pres zimu jsem skladoval karaska v malem kulatem akvarku po zelvicce a karasek vydrzel a dokonce pribral na vaze a jeho apetit nadale rostl. O rok pozdeji (tedy jiz v roce 2006) jsem mu dokoupil kamarady, ale tomu se taky moc nedarilo, z nejakeho duvodu pomalicku vymirali. Bylo zvlastni pozorovat, jak se zlatemu karaskovi dari, kdezto ostatnim – koi kapr, lin, karasy (vcetne prirodnich) proste hynou.
To byl ten cas, kdy jsem zacal premyslet o plnohodnotnem akvariu, tedy asi tak o tom, ze nakoupim hromadu veci a to co bylo v tunce presunu prave do akvaria (velka chyba jak se nakonec ukazalo). Ale zadarilo se, vsechno potrebne vybaveni sem mel nekdy v rijnu a rybicky se stehovaly, plus jsem ziskal nove koi kapry na jaro do tunky. Bylo to vyborne, dokonce rybicky dostaly chut na lahudky, ktere jsem jim kupoval, pridal jsem par klasickych akvarijnich ryb a rodinka se zacala casteji namisto televize koukat prave na akvarium.
Zacal jsem tedy experimentovat i s zivymi rostlinami, z cehoz jsem mel prvne strach (jak se ukazalo, mel jsem proc). Kapri ikdyz jsem je naucil sbirat potravu z hladiny prece jenom radsi rejou ve dne a drobne kaminky s korenovymi valy vsech moznych rostlin tomu jenom nahravalo, takze se stalo, ze bud byly po kratke dobe rostlinky ve stavu, odpovidajicim zbytku po pastve stada krav a nebo kapri znicili natolik korenovy val, ze rostlina zacala hnit. To byl jenom zacatek neveseleho konce, to vsechno zpusobylo, ze akvarium zacala velmi rychle zapachat a jiz po nekolika malo dnech bylo silne kalne, ikdyz melo docela dobrou filtracni techniku.
Dopadlo to jak muselo, asi po dvou mesicich neustaleho behani okolo akvaria se 110l vody s veskerym obsahem stehovalo z domu. Kaprum a karasum to ocividne nevadilo, teda az na nektere slabsi kusy, kterym se prilis teplota mezi 5-10˚C nelibyla. Tam stravili cely cas do dubna, kdy sem rybicky opet vysadil do tunky, aby mohli vesele dovadet.

Clovek si musi vzit ze vseho ponauceni. Za prve knizky o akvaristice asi nebudou bezceny brak, ikdyz zalezi na tom, co chceme vlastne s akvariem delat a v nem chovat. Zive rostliny potrebuji dost pece a velke kaprovite ryby nejsou to prave pro ne, pokud nemaji byt cast jejich jidelnicku. Ne vsechno co nekdo napise a nebo rekne musi byt zalozene na pravde, tyka se predevsim nekterych diskusnich for a webu zamerenych na akvaristiku.

Letos se mi podarilo neco v co jsem nedoufal. V lete jsem poridil do tunky jeste par koi kapru a jiz konce srpna jsem videl male rybicky, takze se zadarilo a rybky se vytreli, kdo by to tusil, asi jim lekniny nabidly dobre zazemi. Do konce rijna vsechno z tunky pujde zpet do 110l akvaria pres zimu, obavam se ze zimu v tunce by asi nevydrzely, ikdyz ta posladni zima byla teplejsi. Zaroven jsem zacal zarizovat dalsi akvarium do pokoje, ktere ma mensi objem (62l) a chtel bych tam par rybicek, zadne rostliny, jenom drevo – vytvorit prostredi jakoby slepeho ramena reky, no uvidim jak se mi podari pochodit po nakupech, hlavne nakup nove fauny, ale o tom nekdy priste :-)

Par odkazu nakonec:
http://rybicky.net/ – web ktery asi tak jediny stoji za zminku ohledne akvaristiky
http://www.chovatel.eu/inshop/akvaristika/ – eshop s chovatelskyma potrebama

=Fanclub=
http://www.akva.sk/phpBB2/portal.php
http://www.akvamalawi.com/phpBB/portal.php
http://www.akva.cz/php/index.php
http://www.azet.akva.sk/index.php
http://www.akvateraforum.cz
http://www.akvarium.sk/index1.asp?id=
http://www.sozo.sk/akva/sladkovodne_nadrze.php

=Shop=
http://www.akvashop.sk
http://www.akvashop.sk/index.php?language=cz
http://anet.sk/akva-exot
http://www.shop.akva.sk
http://www.vltava2000.cz/akvahumble/

OpenPGP, komunikujeme sifrovane

Nebudu se nyni rozepisovat o vyhodach a specifikacich GnuPG (OpenPGP), to si muze kazdy zajemce o tuhle problematiku najit na internetu sam jinde. Nicmene OpenPGP je jeden z kvalitnich a pritom snadnych zpusobu sifrovani jakychkoliv dat, at uz jde o emaily, IM a nebo jine data, ktere chcete skyt pred pohledem nezadoucich osob.

Jak ziskam PGP? Bohuzel neznam snazsi zpusob, nez si nainstalovat emailovy klient Mozilla Thunderbird s doplnkem (plugin, addon) Enigmail a predevsim samotne GnuPG (pro Windows jenom 32bitova podpora).

Zaciname instalaci
nebudu se zde rozepisovat ohledne samotneho principu instalace programu, jenom dodam odkazy:
thunderbird http://thunderbird.czilla.cz/stahnout/
enigmail http://enigmail.spi.cz/ (http://enigmail.mozdev.org/)
gnupg http://www.gnupg.org/download/ (pro windows je nutne stahnout gnupg-w32cli-1.4.7.exe)

po instalaci TB (thunderbird) jej spustime a v horni liste vybereme Nastroje\Spravce doplnku, dale klikneme na policko Instalovat a najdeme na disku soubor s enigmail (.xpi) a nainstulejeme jej, restartujeme TB. Nainstalujeme GnuPG, pricemz samotna instalace v systemu Windows nestaci. Po instalaci se nachazi GnuPG standardne v c:\Program Files\GNU\GnuPG a je nutne pro spravnou funkcnost nakopirovat z korenove slozky GnuPG soubor gpg.exe do slozky c:\Windows\

Vytvarime klic (key)
nyni se opet vratime do TB a spustime v horni liste novou zalozku OpenPGP\Sprava OpenPGP klicu. Pokud jeste zadny PGP klic nemame (budeme s tim pocitat) tak se vratime do TB a vytvorime si emailovou schranku – nemusime ji pouzivat, stahovat do ni emaily, ale musi byt spravne nastavena adresa napriklad jmeno@server.cz. Nyni se vratime zpet do zalozky OpenPGP\Sprava OpenPGP klicu a klikneme na posledni polozku v menu Vytvorit. Nastavime si emailovou adresu, pro kterou chceme klic vytvorit, nezapomene take na dalsi parametry jako je heslo (vzdy pouzivejte heslo!), muzeme nastavit platnost klice a nebo se rovnou vrhnout na Generovat klic – to zabere asi minutu. Pokud se nevyskytne zadny problem tak mame prvni cast za sebou.

Jak se pracuje s klici (sharing key)
abyste mohli data zasifrovat potrebujete mit klic, dle ktereho budete sifrovat. Nicmene abyste data mohli zase desifrovat, budete potrebovat opet ten samy klic – public key (verejny klic). Je tedy dulezite osobe se kterou chcete komunikovat sifrovane vas “verejny” klic odeslat emailem a nebo jej umistit na internet. Tyhle moznosti nam uz nabizi primo Enigmail, z internetu si muzeme vybrat z nekolika serveru, osobne pouzivam pgp.mit.edu na ktery klic odesleme – jedna se o tzv. keyserver. V pripade, ze chceme navzajem komunikovat s nejakou osobou, budeme potrebovat i jeji “verejny klic”, pokud jej ma na internetu, neni problem jej do Enigmail importovat, bud ve Sprava OpenPGP klicu\Keyserver\Hledat klice vyplnime do policka treba nickname ktery nam nas kamarad posle. Z nalezenych klicu vybereme ten, ktery patri nasemu kamaradovi a ulozime si jej do nasi Sprava OpenPGP klicu. To bohuzel nestaci, je dulezite novy (kamaraduv) klic podepsat a nastavit mu duveryhodnost. To provedeme velmi jednoduse v Enigmail. V pripade ze podepisujeme cizi klic, musime k tomu vyuzit nas klic vlastni. Jeste nastavim duveryhodnost vlastnika noveho klice (kamaradova) a muzeme se vrhnout do samotneho sifrovani :-)

Sifrovane spojeni – Psi v0.10
jako skvely priklad pro sifrovani spojeni je nejlepsi pouzit neco co kazdy pouziva, proc ne treba prave IM (instant messaging). Psi neni jenom jabber klient, je to asi jeden z nejlepsich klientu co znam vubec, protoze jej pouzivam tak sem mu jiz par clanku venoval a budu se zabyvat realizaci sifrovani prave v nem.
V pripade, ze mame tedy Psi nainstalovane, staci jenom Psi spustit a v kontakt listu najit osobu (kamarada) se kterym si chceme psat sifrovane. Klikneme na nej a zvolime moznost Pridelit OpenPGP klic, vybereme ten jeho (viz predchozi cast ohledne pridavani kamaradova verejneho klice) a potvrdime. Kamarad samozrejme musi to same udelat s nasim PGP klicem, jinak by to nefungovalo. Nas klic si nastavime v Psi nasledovne, Nastaveni uctu\Zmenit (nas ucet)\Detaily\OpenPGP\ vybereme z prehledu nas klic a potvrdime. Zmena se projevi az po restartovani klienta. Nyni po nas bude vyzadovano krome hesla pro prihlaseni k jabber serveru jeste heslo pro nas OpenPGP klic (zadali jsme jej pri vytvareni klice). Otevreme okno pro zpravu s nasim kamaradem a klikneme na logo “zamku” cimz aktivujeme “sifrovani”.

Pointa na zaver
proc se zabyvat necim takovym jako je sifrovana komunikace? Je dulezite si uvedomit, ze v dnesnim svete ciha nebezpeci na kazdem kroku, jsme denne zahlceni tunami spamu a porad se snazime nalezat efektivni zbran v tomhle nekonecnem boji. Ackoliv se vam zda, ze nikoho nemusi zajimat, jestli zrovna vecer pujdete na pivo s Pepikem a nebo ne, je lepsi se pojistit, ze dany “posluchac”, ktery muze vasi komunikaci odpouslouchavat (a ze to neni tezke, kdyz posilate jenom text) nebude vedet o cem je rec. Namisto vasi prehledne komunikace v pripade pouziti OpenPGP bude prijimat nesmyslne znaky, ktere mu nebudou davat smysl a protoze nebude mit hesla k vasemu klici, nic si ani nebude moci desifrovat. Nekdo by mohl namitnout, ze mame SSL a TCL sifrovani. To je pravda, bohuzel to plati jenom pro komunikaci se serverem, v pripade komunikace pres IM, kdy si servery posilaji vasi komunikaci nesifrovane to ovsem neplati. OpenPGP jde pouzit pro jakekoliv sifrovani, nejen IM, ale i posty a treba primo v TB pres Enigmail, velice jednoduse a efektivne, ale to je povidani na nekdy jindy ;-)

Zvlastni podekovani patri MiKovi za to, ze mi poradil jak na GnuPG ve windows (finta s kopirovanim) :-)

Vice informaci lze nalezt na diskusnim serveru NewDS:
http://www.newds.cz/1047-bezpecnost-a-pocitace-otfe
http://www.newds.cz/1950-jabber-vsechno-v-jednom-icq-msn-yahoo-sms-v-cr

Screenshoty nastaveni StepByStep:
OpenPGP v Mozilla Thunderbird – po uspesne instalaci
Vytvoreni noveho paru klicu v OpenPGP
Potvrzeni k vytvoreni verejneho a soukromeho klice
Generovani noveho PGP klice
Generovano OpenPGP klice – potvrzeni
Sprava OpenPGP klicu
Sprava OpenPGP klicu – volby
Sprava OpenPGP klicu – odeslani klice na keyserver
Stahnuti OpenPGP klice z keyserveru
OpenPGP – podepsani klice
OpenPGP – nastaveni duveryhodnosti vlastnika klice
Pridani verejneho PGP klice do Psi
Psi – OpenPGP heslovaci fraze
Psi – prepnout na sifrovani
Psi – sifrovana komunikace