QIP Infium, na poradnou revoluci si jeste pockame

O ruskem programku QIP jsme se poprve mohli doslechnout v roce 2004, kdy spatrila svetlo sveta prvni beta verze (pouze ruska verze), ovsem diky svym minimalistickym narokum na hw prostredky se QIP behem velmi kratke doby sve existence rozsiril po celem svete a dalsi jazykove “mutace” na sebe nenechaly dlouho cekat. V roce 2005 jsme jiz meli prvni stabilni verze a o rok pozdeji prisly prvni “mobilni” verze urcene pro PDA (a smartphony) bezici na Windows Mobile. QIP je maly, nemusi se instalovat, nema extremni naroky na vykon PC, je jednoduchy a efektivni. Presto ma jednu velkou nevyhodu, je urceny jenom pro proprietarni sit ICQ, diky cemuz jsou mu stale zavrene dvere pred mnohymi uzivateli i proto pocatkem tohoto roku (2007) se zacaly sirit zvesti o novem projektu pod hlavickou QIPu, ktery by mel prinest oziveni, vetsi flexibilitu, priliv novych uzivatelu a vyvojaru. Projekt nese nazev QIP Infium.

Uz je to nejaka doba, co byla uvolnena testovaci verze (presneji build 9000). Na prvni pohled je pokrocilejsim uzivatelum zrejme, ze svou strukturou se zacina QIP Infium podobat jednomu z nejlepsich IM na svete a to Mirande. Zakladem vseho je u obou klientu dostatecny pocet “pluginu” (rozsirenich) diky nimz se muzou uzivatele pripojovat k ruznym sitim a vyuzivat ruzne sluzby.

Na rychlo jsem sahl po vyvojove verzi QIP Infium (build 9000), abych zhodnotil funkce a vlastnosti, ktere jde vyuzivat.

1. jako prvni budeme vyzvani k vytvoreni profilu, ktery musi byt chranen heslem
2. v nastaveni IM_Networks vidime prehled dostupnych sluzeb/siti (icq, jabber/xmpp a ximss/sip)
3. pri registraci noveho uctu pro jabber, je treba vstoupit do Prefrences->IM_Networks->Jabber a nasledne zadat username (ve tvaru nick@server), password a pak klikneme na volbu Register
4. v pripade ze chceme vyuzivat stavajici jabber ucet, vyplnime pouze username a password
5. mame jeste moznost nastavit nekolik dodatecnych voleb v ramci sluzby jako ssl connection apod.

Jako prvni co me v ramci QIPu tesi je funkcni diakritika, se kterou mel rusky klient v minulosti problemy. Co me tesi mene je smerovani klienta na uzivatele ICQ, takze muzeme ocekavat “zvuky” notoricky zname z originalniho ICQ klienta, ale take provedeni, vcetne zobrazovani avataru po krajich okna se zpravou. V jednom okne muzeme mit otevreno vice zprav, coz potesi hlavne notoricke pisalky :-)

Mezi hlavni nevyhody QIP Infium jednoznacne patri absence MUC (multi-chat) a to je pomerne zasadni vec u jabberu. To je taktez jeden z hlavnich duvodu, proc by uzivatele ICQ se zamerem komunikovat i pres Jabber meli volit bud Mirandu a nebo Psi (kompletni prechod na jabber vcetne icq transportu). Dalsimi nesvary by byla urcite stabilita programu a bugy (chybove hlaseni), ktere se u testovaci verze cas od casu objevi pricemz v pripade vytrvalejsiho nastavovani se s bugy ruznych typu budete setkavat stale casteji. Pokud tedy zrovna nemate nejaky specialni duvod, proc sahnout po QIP Infium, pokud zrovna nemate pocitac s omezenou velikosti pameti RAM, nebo nejste fanaticti priznivci ruskeho QIPu pripadne nemate zajem byti testery nove verze klienta, asi bude lepsi se ohlednou po lepsim reseni.

nekolik obrazku nakonec:
Prvni spusteni a vytvoreni prvniho profilu
Nastaveni prihlasovacich udaju k jabber serveru (v pripade ze uz ucet mate)
Nastaveni jabber serveru Prefrences->IM_Networks->Jabber
Registrace noveho jabber uctu
Potvrzeni uspesne registrace noveho uctu
Pokrocile nastaveni jabber serveru Prefrences->IM_Networks->Jabber
Vzhled hlavniho okna QIP Infium
Uvitaci zprava po registraci na jabbim.cz od jabber serveru
Pridani noveho uzivatele
Popup okno potvrzeni authorizace
Potvrzeni/Odmitnuti authorizace
Okno se zpravou vcetne fungujici diakritiky

Staci se staci, vzdyt je to bezna vec!

Dnes vysel na serveru iDnes zajimavi clanek a ackoliv se k linkovani bezne moc nemam, zde to je treba. O tom na co si dat pozor pri koupi ojetiny jsem psal v clanku Glosa, kupujeme ojetinu. Ze se kilometry na tachometrech staci a nejen v bazarech.

…u starsich aut je temer jiste, ze s tachometrem bylo nejak manipulovane. Unas je modni stacet na 1/2 stavu. Takze to muze byt par desitek tisic, ale i sta tisice km…

zajimavi clanek – Zpoved mechanika: Stacim tachometry, no a co? na tema staceni km vysel na nasem nejvetsim informacnim serveru. Lide co umi trosku hledat na internetu by zrejme velmi rychle nasli nejednu firmu vice ci mene profi, ktera by jim dokazala sluzby podobneho sortimentu nabidnout. Zajimave jsou ovsem ceny. U nekterych starsich typu vozidel je zmena stavu najetych km (vcetne zameteni stop po zasahu) minutova zalezitost, u novejsich aut je zasah do stavu najetych km uz docela problemova zalezitost, protoze auta maji krome pocitadla v budicich pristrojove desky (casto digitalni budiky) jeste dalsi nezavisle pocitadlo v ridici jednotce motoru a snim uz jen tak lehce manipulovat nelze – diky bohu!

Priklad na konec za vse o lidske blbosti, naivite a nevedomosti dokumentuje uryvek z odkazoveneho clanku:

…měl jsem dvě Octavie TDi, r.v. 2001 z jedné firmy. Ta hezčí a nebouraná se servisní knížkou, najeto 265 000Km. Ta horší po bouračce, ujeto cca 250 000Km, taky servisní kniha. Z 250 000 Km na 125 000 Km bez servisní knížky a prodala se hned za 219000Kč. Tu hezčí jsem nechal na původních 265 000 Km se servisní knížkou a za měsíc se neprodala (cena byla 189 000 Kč) a to stály vedle sebe v bazaru. Tak jsem ji stočil na 95 000 Km a prodal ji za 235 000 Kč po stočení za týden…

Linux, nic snazsiho neni

Mezi nejznamejsi Linuxove distribuce, ktere se instaluji na desktop patri bezesporu OpenSuse, Fedora, Ubuntu, Mandriva a nasly by se urcite i mnohe dalsi. Tim nechci naznacovat, ze jejich umisteni na server neni mozne, ale prece jejich zamereni je spise na domaci uzivatele. Premyslel jsem, ze bych sepsal par veticek ohledne instalace Mandriva Spring 2007.1, nicmene uz to udelali jini a pomerne kvalitne:
www.abclinuxu.cz
www.linuxsoft.cz
www.linuxos.sk
www.zive.cz

vlastne me tak napada, proc je pro mnohe uzivatele takovy problem instalace. Vzdyt plnohodnotna instalace v plnegrafickem pruvodci a v pripade distribuce Mandriva zakoupene v obchode (pack) ziskate mimo instalacnich dvd/cd take kompletniho obrazoveho pruvodce od Ivana Bibra, ktery se vyznamne podilel na rozsireni Mandrivy do CR.

plnohodnotna “prednastavena” instalace zabere maximalne tricet minut po kterych budete mit plnohodnotny operacni system ve kterem muzete hned zacit pracovat, bez jakychkoliv omezeni. Problem bude nekde uplne jinde! Porad nemuzu pochopit, proc se prodavaji v hypermarketech pocitacove sestavy, pricemz prave obchodni retezce zabiraji 60% lokalniho trhu, coz me vede k domnence ze by se neobtezovali nabizet neco o co by nebyl zajem. Poenta je prosta, lide co kupuji jiz poskladane sestavy (nemusi byt nutne z hyper/supermarketu) nemaji takove znalosti z oboru informacni technologie a berou pocitace jako spotrebni zbozi – televize kdyz se rozbije, taky ji nebudete rozdelavat doma, ale zavazete k opravari.

moje domneni gradovalo v momente, kdy me oslovila jedna znama s prosbou, zda bych jeji dceri nemohl nainstalovat “ofisy”, procpak by ne, hned jsem ji nabidl plnohodnotnou sadu OpenOfficeOrg. pricemz se mi ihned z druhe strany sluchatka ozvalo, ze to ne, jedine “majkrosoft ofis”. Kdyz jsem se nechapave zeptal proc, tak se mi dostalo proste odpovedi a to ve zneni, ze to uz maji a nefunguji tam veci, co si ma zak zakladni skoly zpracovavat za domaci ulohu. Kdyz jsem tedy oznamil dotycne, kolik sada od “majkrosoftu” stoji, bylo po telefonatu.

taktez neubyva lidi, co si nejsou schopni svuj vlastni pocitac nijak administrovat. Zni to nesmyslne, ale zalohovat svoje programy, respektive sve profily v tech programech a udelat poradek v systemu dovede regulerne znacne male procento lidi a zarazi me, ze se to tyka i tech, kteri IT studovali na stredni.

tim vsim se dostavame k tomu, ze bezny uzivatel neni schopny niceho, proste neco jako zapnout pocitac a dostat se do BIOS je pro nej nadlidsky ukol. Bez prirucky “krokZAkrokem” je nahrany, potrebuje obrazky, potrebuje aby jej nekdo drzel za rucicku a vedl. To je tedy duvod, proc si muzu myslet, ze jedine Mandriva muze uspet, protoze jako jedina pridava ke svym distribucim (v CR) podrobny “manual”, spise tedy obrazoveho pruvodce.

co je to Linux, k cemu je dobry a proc bych jej mel pouzivat? Nemyslim si, ze priliv uzivatelu tohoto OS na desktopy bude nejaky valny a nebo snad bude nejakou vyhodou. Dokud se deti budou od malicka setkavat jenom s Windows, nebo si myslite, ze se ve skole vyucuje i neco jineho? Ani na zakladni, ani na stredni zadny Linux neni, vzdy jenom strucna kapitolka v knizce. Bohuzel ty knizky nejsou jen historickou notou, ale stale se bezne pouzivaji. Pricemz Linux je dneska plnohodnotny (cti = klikaci) operacni system, ktery by prave statnim institucim (skolam atd.) usetril nemale financni prostredky, ikdyz teda ty ceny od Microsoftu jsou pro tyhle instituce upravene. Lide by tak ziskali povedomi o tom, ze neco jako Linux existuje. Mozna by jim “docvaklo”, ze Linux neni Windows a i system ovladani je jiny, neni ani lepsi ani horsi, je zkratka jiny.

Proc si instalovat Linux na domaci pocitac? Prvni dulezitou veci je cas, bez toho aby byl volny cas to nepujde. Clovek se musi chit ucit, musi zapomenout na vsechno, co se naucil ve Windows, jeho napoveda bude internet (GIYF). Zakladni instalaci zvladne clovek (s manulem) behem hodiny, bude mit kompletni system pro multimedia (prehravani filmu/hudby), aplikace pro praci s internetem (prohlizec/posta), kompletni kancelarsky balik OpenOfficeOrg a mnohem vice. Navic tisicovky dalsich aplikaci v repozitarich. Ale nejde se naucit ovladat Linux za dve hodiny, kdyz na Windows se ucil cely dosavadni zivot.

Mozna nekdy bude lip, tot glosa na operacni system a zalinkovani ;-)

VW Passat aneb legenda zije

VW Passat rozhodne nepatri do zadne nizsi tridy, uz od prvnich vozu z roku 1973 patril vzdy do stredniho segmentu a mnohdy svym neotrelym vzhledem spise do “vyssi” stredni tridy. Neni tak zadnemu divu, ze ceny novych automobilu se dnes pohybuji spise nad hranici pul milionu korun, v pripade dieslovych motoru je to okolo trictvrte milionu a po lehkem dovybaveni zakladnich verzi se dostavame pres rovny milion korun. Jsme tedy narod milionaru, ze je VW Passat tak rozsiren? Ani ne, ale diky svemu temer prelomoveho konceptu vyvoje uz od ranych pocatku je tento typ vozu vyvijen nadcasove, diky cemuz ani po desitce let uplynulych od sjezdu prvniho vyrobniho typu z vyrobni linky o nej neprechazi zajem, navic kvalitni provedeni se podepisuje na skvelem vzhledu i po mnoha letech provozu. Jsou to predevsim pozinkovane a jinak upravovane povrchy karoserie diky cemuz je auto “zrale” po mnoho let a nezacne nam “kvest” po druhem roce vyjezdu ze showroomu :-)

Nicmene nejvice automobilu, ktere dneska muzeme na nasich silnicich potkat jiz nejsou nejmladsi, zni to obdivuhodne mozna az trosku desive, ale VW Passat B5 letos oslavi kulatou desitku od sveho uvedeni na trh (oficialni predstaveni v roce 1996), presto je tento typ i po mnoha letech, statisich najetych kilometrech ve skvelem technickem stavu, az se to zda byt neuveritelne, nicmene je nutne podivat se pravde do oci.

Dieslove motory predurcuji po cele generace Passat jako sluzebni vozidlo, respektive automobil na dlouhe trate. Traduje se spotreba okolo 5l/100km pricemz se da jezdit i za mene. Popravde s autem se jezdi spis za 6l, ti kdo tvrdi ze jezdi za mene se spise “priblizuji, plazi” nebo jinak premistuji, nicmene to nema s “jezdenim” nic spolecneho.

Caste problemy vozu Passat (B5 serie)
-podvozek
mezi jedny z nejcastejsich problemu vozu patri dokonale reseny, ovsem casto problemovy podvozek. To se castecne vyresilo po celkovem faceliftu v roce 2001, kdy doslo k vymene hlinikove napravy za litinovou a celkove opotrebeni neni tak markantni. Veskere ramena na predni naprave jsou z hliniku, coz sice zarucuje naprosto nadcasovy jizdni luxus, ktery ovsem na nasich ceskych silnicich (spise polnackach) nenachazi pochopeni a stava se, ze po nekolika desitkach tisic najetych km se zacnou ozyvat prvni cepy, ktere nesou jasnou zvest svemu majiteli a ta nezni nijak libive, dala by se volne vylozit jako “nachystej si tucnou penezenku”. A prave zde zaciname jako novopeceni majitele “obstarniho” passatu zjistovat vazne problemy, vyse nakladu na vymenu tizenych ramen v auth. servise muze vyjit i na nekolik desitek tisic korun. Nekdo by si mohl myslet, ze vymena pouze “problemovych” clenu by nase starosti vyresila, nicmene z praxe je znamo, ze se tim celkova vymena jenom oddali. Naprava se drive nebo pozdeji bude muset vymenit. Zde nam ale hraje do karet fakt, ze VW je nemecka znacka a Passat je po desetileti v Nemecku velmi obliben a neni tak problem najit dnes a denne na internetu spoustu vyrobcu “alternativnich” (neoriginalnich) dilu mnohdy s temer stejnou kvalitou, ovsem s o rad nizsi cenou. Kompletni vymena predni napravy nas tak na soucastkach vyjde okolo nekolika tisic korun a to uz je uplne jina suma, potom uz je jenom na nas, zda si vymenu provedeme sami a nebo ji sverime nejakemu sikovnemu mechanikovi.

-zamky
zamky sami o sobe jsou kontrukcne velmi kvalitni, ovsem velkymi problemy se stavaji mikrospinace obsazene v zamcich, ktere nam zajistuji veskery komfort od rozveceni interieru pri otevreni dveri (vika kufru) po vystrazne “pipani” v pripade ze jsme vytahli klicek ze zapalovani a zapomneli jsme vypnout svetla. Pouzitelne mikrospinace, kterymi jsme schopni nahradit originalni vadne se cenove pohybuji od asi dvaceti korun, paradoxne originalni “audi” mikrospinace nejsou vymenitelne, takze nas v takovem pripade ceka vymena celeho zamku, coz nas vyjde na nekolik tisic za 1ks (auto ma 5 zamku). Jeste ze se najde spousta lidi, co se zameruji na tento sortiment zbozi a dokazi zamky kvalitne zrepasovat.

-vykon = turbo, vaha vzduchu, motor
VW Passat patri mezi tezsi automobily a tak neni radno volit vykonove slabsi motorizace. Idealni je 81kw (AFN) pripadne novejsi PD motory v idealu s 96kw. Problem s vykonem neni nic vyjmecneho, casto umi v zavislosti na stylu jizdy odchazet turbo, jenz bychom nove poridili opet za nekolik desitek tisic korun, nastesti obstarni nebo repasovane kusy se prodavaji za nekolik tisic korun. Casto je turbina jenom ucpana od usazenin z vyfukovych plynu a staci ji jenom vycistit. Problemem se take casto stava tzv. vaha vzduchu, ve ktere umi cas od casu odejit snimac a je nutne poridit novou, zde se originalu jiz nevyhneme. Casto umi odejit tzv. ventil N75 (magneticky ventil), ktery ridi defakto naklapeni lopatek v turbu a tim ovlivnuje v samotne podstate vykon celeho auta. Motor jako takovy lze oznacit za drzak, ale je nutne mu venovat pravidelnou peci. Pouzivanim kvalitnich (ne predrazenych) oleju a maziv, pravidelne vymeny rozvodu, remenu a cerpadel. Obcas se umi prodrit tlakove “latkove” hadicky, ktere je dobre po nekolika letech v ramci aktualniho stavu vymenit. Nekdy se meni i “vstriky”, casto je tak cineno kvuli zvyseni vykonu motoru, stim je spojene i “chipovani” ridici jednotky motoru, coz ovsem neni amaterska zalezitost a vyplati se tyhle zalezitosti prenechat profesionalum.

-spojka
spojkovy set patri mezi kvalitne zpracovane dily, nicmene potrebuje take obcasnou kontrolu (predevsim hladina oleje). Tvrdi se, ze spojka vydrzi sto az stopadesat tisic km v zavisloti na zpusobu jizdy, nicmene realita byva ruzovejsi. Protoze Passaty vetsinou jezdi velke trasy a ne vyjmecne po dalnicich (kde snad neni treba desitky/stovky km prerazovat) vydrzi mnohdy spojka statisice km. Vymena potom vyjde v radu od nekolika do deseti tisic, nicmene opet nejsme v auth, servise.

-interier, osvetleni
zpracovani sedacek je velmi kvalitni, at uz jde o seriovy latkovy komplet a nebo lepsi kozeny set. Velmi potesujici je pritomnost nastaveni bederni “vystuhy” na prednich sedackach, loketni operka mezi prednimi sedadly je opravdu casto jednim z hlavnich kriterii pri vyberu auta a dost navykova zalezitost. Taktez velmi snadno sklopitelne zadni sedadla davaji moznost k obcasnemu prevazeni rozmernejsich materialu (verze Variant je ktomu primo predurcena). Castym problem je osvetleni “ofuku” z ventilace. Jsou pouzity celkosklenene zarovicky, ktere maji ve zvyku cast od casu se spalit a vyjimkou neni, ze v jednom momente muze odejit treba cela sada zarovicek. Je zarazejici, ze je pouzity “bmw system” zapojeni konektoru, diky cemuz za celosklo s nominalni hodnotou 5 korun zaplatime vcetne plastoveho konektoru asi 200 korun/kus. Proto se casto meni originalni podsvetleni ze spiralovych zarovicek na led diody.

-elektroinstalace, kabelaz
mezi caste problemy patri oxidace kontaktu a navlhnuti kabelaze, predevsim pak neprilis vhodne umisteni centralni jendotky komfortu “pod” sedadlem ridice obcas napomaha celkove oxidaci kabelaze vedouci do teto jednotky. Kdyz nastanou nejake problemy s elektroinstalaci, je dobre odstranit sedadlo ridice, odkryt koberec a zkontrolovat spoje na kabelazi (ktere jsou casto z vyroby nezaizolovane!), zda oxidace nedosla do stavu, kdy jiz neni mozne vest proud, pripadne problemy vyresit nahradou kabelaze, prepajenim spoju. Cas od casu take dochazi k oxidaci spoju na zpetnych zrcatkach, diky cemuz nam prestane fungovat jejich vyhrivani, coz je predevsim v zimnich mesicich nemile. Nove zpetne zrcatka se daji poridit od tisice korun za sadu. Castym problemem jsou taktez ridici jednotky centralniho zamykani, ktere jsou umisteny v kazdych dverich. Ridici jednotky jsou pomerne cenove citelnou zalezitosti.

To by pro dnes bylo predstaveni VW Passat B5 a priblizne shrnuti castych zavad a celkove seznameni s vozem. Priste pridame praktycke zkusenosti se zaslepovanim zamku, vymeny zamku, demontaze oken, diagnostiky apod.

odkazy:
vw-club.cz = forum / sekce passat
vw-club.cz = web o VW, Audi, Skoda, Seat
dieselpower.cz = forum nejen o naftacich

Vypnuti Synaptics touchpadu

Od te doby co si vysla MB na reklamacni pout zabral misto domaciho desktopu notebook a protoze k “plnemu komfortu” patri samozrejme “externi” mys a klavesnice, nelenil jsem a pripojil periferie. Tedy vlastne periferii, protoze klavesnice na notebooku je velmi zdarila a psani na ni je pozitkem (tedy cesky, česky uz to tak slavne neni). Problem ovsem byl touchpad, ani kdyz jsem “orezal” xorg.conf tak byl porad aktivni. Nakonec od ceho mame kamarady – diky Huhliku. Ktery mi nasel primo reseni meho problemu na jednom diskusnim foru. Jaktoze jsem to sam nenasel? :-)

Ve vetsine pripadu by melo stacit zadat do terminalu:

pro vypnuti touchpadu

synclient TouchpadOff=1

pro zapnuti touchpadu

synclient TouchpadOff=0

Pokud by se “nahodou” nic nedelo, bylo by treba editovat xorg.conf v /etc/X11/xorg.conf, presneji do casti Section “InputDevice” / Identifier “Synaptics Touchpad” doplnit Option “SHMConfig” “on”, pak by to mohlo vypada nejak takhle:

Section “InputDevice”
Identifier “Synaptics Touchpad”
Driver “synaptics”
Option “SendCoreEvents” “true”
Option “Device” “/dev/psaux”
Option “Protocol” “auto-dev”
Option “HorizScrollDelta” “0”
Option “SHMConfig” “on”
EndSection

a samozrejme restartova Xka (x server) ;-)

odkazy:
http://ubuntu.wordpress.com/2006/03/24/disable-synaptics-touchpad/
http://wiki.ubuntu.cz/Vypnut%C3%AD_touchpadu

I will not illegally download this movie

Je pro me velkym prekvapenim ze se o “uniku nejakeho filmu” z platna kin na p2p rozepsal i takovy format jakym je tangero. Nicmene nejen on upozornuje dlouhou dobu na fakt, ze je potreba prijit s jinym “pristupem” k pojeti audio-vizualnich del a ne jenom vymyslet nove a stupidnejsi nesmysly typu DRM.

Simpsni budou ve filmu, tohle asi nadzvedlo lehce ze zidle kazdeho, prece jenom jde o serial, kterym zilo nekolik generaci. Spousta lidi jenom vyckavala, kdy bude film v “originalnim” dabingu k dispozici na vymenych sitich, jen pramalo verilo tomu, ze by se brzy mohl film objevit v sitich v ceskem dabingu (ikdyz nahrat jenom audio z kina by asi velky problem nebyl), stalo se tak a mozna vubec jeste drive nez film mel unas oficialni premieru. Jak je to dlouho, co unas byl k dispozici predpremierovy Harry Potter? Nicmene Simpsni jsou prelomovy, snad poprve co byl film “ukraden” z ceskeho kina.

Jak uz sam Bart pise na tabuli na zacatku filmu “I will not illegally download this movie”, spousta lidi tak ucinila, film stahli, pricemz dodrzeli ceske zakony a dale film nesdileli (budiz pochvaleny celosvetove datove uschovny). Spousta dalsich vyuzila jinych zpusobu k ziskani dat.

Je az neuveritelne, jak velke firmy dokazi vynakladat obrovske financni prostredky k “smesnym” zabezpecovacim prostredkum, namisto toho aby vymyslely jiny zpusob distribuce. Vzdyt zijeme v 21. stoleti, jiz i unas je “nejmensi” rychlost pripojeni k internetu temer 2Mbit (FUP neberu v potaz). Bezne maximum je na adsl 8Mbit, v pripade kabelovych isp se posouvame jeste dale. Proc tedy neexistuje kvalitni nabidka audiovizualnich del primo na internetu? Velkokapacitni kina s obrovskymi platny jsou prezitkem, do kina chodi lidi co nemaji nic na praci a nebo si toho uzivaji jako vyletu. Temer kazdy ma doma jiz televizi s velkou uhloprickou a domacim kinem (v nejake forme), pripadne kvalitni a rozmerne LCD panely pripojene primo k PC. Tak proc jeste nikdo nevstoupil na tento segment trhu a nezacal nabizet “online” hudbu a video. Naslo by se par serveru, ktere zacaly v ramci svych moznosti nabizet degenerovane data s DRM, coz lze volne prelozit “playable only Winodws Media Player 10”. Jakoby neexistovala pocetna komunita lidi vyuzivajici jine operacni systemy, ale predevsim pak spousta lidi vyuziva jine prehravace na svych Windows. Nehlede na to, ze WMP10 dokaze diky svym hw narokum udelat ze slusneho PC stroje vykonostni plecku. Abych jenom neteoretizoval, mel jsem tu cest poslouchat hudbu opatrenou DRM a dokonce se divat na film takhle vylepseny. Osobne za sebe dodavam, nikdy vice!

Narky nevzdelancu predvidajici armagedon ve forme snizeni filmove produkce do ceskych kin jsou jen chabym pokusem o cokoliv. Kazdemu je dnes a denne predkladano, ze kde je poptavka musi existovat i nabidka. Internetove servery, reklamy v tv, radiu nam predkladaji ukazky z filmu co miri do kin, poptavka tak rapidne roste do neuveritelnych vysin a ti co si mysli, ze ta masa bude cekat, nez prijdou vanoce, aby jsi mohli koupit za nemaly peniz DVD po pul roce co mel film kinopremieru zrejme zaspali dobu. I will not illegally download any movie/musik, I will legally download ;-)

dalsi clanky:
http://www.ispace-portal.cz/simpsonovi-par-hodin-po-premiere-ke-stazeni-na-siti.html
http://www.pcworld.cz/pcw.nsf/id/C422CCFABBF3E6C7C125732600489A93

The Simpsons Movie 2007 CZECH CAM XVID – kde stahovat


http://aktualne.centrum.cz/kultura/film/clanek.phtml?id=476212

GMplayer nasteveni subtitles

Obcas se stava, ze po instalaci prehravac nechce korektne zobrazovat ceskou diakritiku u titulku a misto takovych ěščřžýáíé potom bud zobrazi nejaky nesmyslny znak a nebo casteji specialni znak _. Je potreba upravit nastaveni prehravace, Subtitles&OSD a Font.

Na zalozce Subtitles&OSD nastavime pole Encoding na Slavic/Central European Windows (1250) a zvolime (zafajfkujeme) jeste moznost volbu Unicode subtitle.

Na zalozce Font se ujistime, ze mame korektne nastaveny Font, nastavime treba na sans-serif a do pole Encoding nastavime Unicode.

A nyni by se mela korektne zobrazovat diakritika v titulcich ;)