Vzpominam, jak jsem pred casy koukal na The Bourne Supremacy (Bournuv mytus), pricemz jsem si rikal, ze jde o vazne skvely film. Mozny paradox je vtom, ze jsem nemel ani pometi, ze jde jiz o “druhy dil” a ten prvni nesl nazev The Bourne Identity (Agent bez minulosti). Proc paradox, protoze o jednicce se kritika prilis kladne nebavila a snad i kvuli tomu jsem se o film vubec nezajimal a nesel na nej ani do kina, nehledal zadne trailery apod. No to se samozrejme zmenilo po shlednuti Bourne Supremacy. Asi hodinu po te jsem uz koukal i na “jednicku” a zrejme se vymykam beznym kritikum, ci spadam do masy, ktere byl film urceny. Ikdyz Matt Damon na me nijak oslnive nepusobi, ta role mu proste sedla a jako Jason Bourne nema konkurenci. Bezny kritik by napsal, ze jde jen o dalsi strilecku s jendoduchou zapletkou s dejem, kde akce strida akci, proste film u ktereho se nenudite :-) ale nic vam neprida, presto vsak pri odchodu z kina ci po shlednuti doma budete mit takovy zvlastni pocit, jak to ten Jason Bourne opet zavalel.
Premiera “tretiho dilu” s nazvem The Bourne Ultimatum (Bourneovo ultimátum) ma mit unas premieru na konci mesice srpna (2007-08-30). Uz po shlednuti prvnich traileru, kde nas vetsina z nich provadi useky jiz od “jednicky” dostavate ocekavany pocit, ze tohle bude zase jednou ten film, ktery vas nebude nudit, budete se bavit usmevnymi situacema, kde zkorumpovani policajti budou cekat na smluvenem miste, pricemz Bourne bude uplne nekde jinde, pricemz plne seznameny se situaci, zkratka Jason Bourne is BACK!
Monthly Archives: July 2007
Harry Potter & making subs
Stalo se dne 13.7. (priblizne), nasly se na internetu prvni nahravky dnes muzeme rici kultovniho filmu (serie) Harry Potter And The Order Of The Phoenix. Prvni CAM rip nebyl prilis pohledny, ale byl prvni a tomu uz nikdo neodpare. Release nesl uplne oznaceni CAM.XviD-CANALSTREET. Inu, kdyz si vzpomenu na “premieru” filmu Shrek The Third, k nemuz byly udelany titulky za neuveritelnych 16h (diky Killer22), pricemz kvalita nebyla uchvatna, ale pro naprostou vetsinu lidi byla dostatecna, aby se na film mohli konecne podivat a ti s kapkou intelektu si nedovolili ani pipnout negativni notu, protoze i obcasne “neprelozene” pasaze byly za takovou “fofrwork” omluvitelne. I diky tomu sem snad veril, ze nemuze trvat dele jak 48h, nez se najde nekdo, kdo vypusti “neco” co bude titulky treba jen vzdalene pripominat. Inu nasla se jedna osubka, co nelenila a vyvesila jsi na cesky “nejvetsi” titulkovy server hlaseni, ze na titulkach pracuje a ze budou 19.7. pricemz to zduvodnovala nutnosti vytvoreni casoveho schema.
Ale svet nelenil a uz 16.7. byly k dispozici na internetu “cizojazycne” preklady do te doby uverejneneho release, diky cemuz vlastne bylo vyreseno casove schema. Drama se nekonalo, na titulky.com jsme nasli cesky preklad az 20.7. a otazka by mohla znit, je to pozde a nebo hodne pozde? Uprimne jsem uz zkousel sam “prekladat” a “delat” kompletni titulky k nekolika filmum a muzu rict, ze je to celkem makacka. Ikdyz dneska mame tak “profesionalni” aplikace jako napr. Subtitle Workshop, diky cemuz se da zvladnout preklad vcetne casove schematu k 80 minutoveho filmu nejpozdeji za 20h cisteho casu (samozrejme bez prestavek :-). Byl jsem natolik liny, ze jsem dokonce dane dusicce poslal maila, kde jsem ji chtel ulehcit praci a dodat ji informace uz o existujicim casovem schematu, stacilo tak defakto jenom prepsat text titulku. No euforie asi zpusobyla sve a verejne dostupna emailova schranka prekladatelky byla plna (jak pravil centrum emailer).
Ale prece jsme se dockali, dne 20.7. byly uverejneny ceske titulky na release CAM.XviD-CANALSTREET, pricemz uz den na to (v CR dva dny) se nasel TS release REAL.PROPER.TELESYNC.XViD-PUKKA, jenz je mnohem kvalitnejsi nez prvotni. Kdokoliv kdo dela neco, za co nezada honorar tvurci linuxovych programu pocinaje a amaterskymi preklady konce maji muj velky obdiv. Nicmene stale neverim tomu, ze prekladatelka si prelozi (vytvori) titulky behem 48h a pak proste bude nekde dalsi dva dny skotacit na chate, nez je konecne uverejni, kdyz tomu pridame “bubakovani”, ktere se okolo prvniho release udelalo na TV Nova, tak bych se ani nedivil, kdyby nekdo umyslne pozdrzel vydani ceske verze titulku k filmu. Bylo by to prece jenom hozenou rukavici, kdyby byl k ziskani film vcetne ceskych titulku, kdyz jeste nebyla ani ceska premiera v kine.
At tak ci onak, muzu si myslet co chci a kdokoliv mi to muze vesele vyvracet, ale druha velmi neprijemna vec, kterou jsem musel zjistit sam, ze tuzemsky titulkovy server ma velmi nevybirave praktiky. Strikne moderovanou diskusi zacinaje a nesmyslne silnym spamlistem konce (na spamlistu je vetsina ceskych a zahranicnich serveru stejneho obsahu). Opravdu se musim sklonit nad nizkou urovni, ale jako uzivateli mi to je samozrejme jedno :-)
Vsechno je jen o casovani, vzhledem k tomu, ze jsem mel jiz k dispozici nejaky preklad, nehladal jsem konkretni (a vlastne vubec zadny na titulky,com) na mou release. Nainstaloval jsem si tedy Subtitle Workshop a behem dvaceti minut sem vytvoril upravenou verzi na 2CD (vcetne kompletniho precasovani), verzi pro Harry Potter And The Order Of The Phoenix REAL PROPER TELESYNC XViD-PUKKA muzete stahovat na opensubtitles.org ;-)
kvalitni servery:
http://opensubtitles.org
http://subtitles.shadowork.net
http://titles.box.sk/
masa:
http://subtitles.cz
http://titulky.com
rTorrent – The ncurses client
rTorrent je velice silny konsolovy bittorrent klient napsany v C++. Pokud mate radi jednoduchost a praktycnost, tak tenhle klient je prave pro vas a i na prostredi konsole si zarucene po par chvilich zvyknete. Neco o nem pisi i na csWiKi a nejake screenshoty jsou na oficialnich strankach.
RPM balicek najdeme na kdejakem mirroru, ale zarucene jej najdete i na vasem ofiacialnim, kdyby ne, tak staci pouzit RPM Search a nebo Rpmfind.
Program je velmi jednoduchy, ale pokud nechcete pri spousteni zadavat vzdy vsechny parametry jako port, up/down_rate apod. bude vhodne stahnout .rtorrent.rc soubor a ulozit jej do “./”, tedy do /home/vas_profil/. Ukazkovy rc soubor je treba zeditovat a nastavit vsechny volby. Par zakladnich:
# Maximum and minimum number of peers to connect to per torrent.
# //maximum a minimum peeru, kteri se muzou pripojit na kazdy torrent
#min_peers = 40
#max_peers = 100
# Same as above but for seeding completed torrents (-1 = same as downloading)
#min_peers_seed = 10
#max_peers_seed = 50
# Maximum number of simultanious uploads per torrent.
# //maximalni pocet uploudu na jeden torrent
#max_uploads = 15
# Global upload and download rate in KiB. “0” for unlimited.
# //nastaveni celkoveho downloadu/uploadu
#download_rate = 0
#upload_rate = 0
# Default directory to save the downloaded torrents.
# //zde se budou ukladat dokoncene soubory
#directory = ./
# Default session directory. Make sure you don’t run multiple instance
# of rtorrent using the same session directory. Perhaps using a
# relative path?
# //zde se budou ukladat aktivni torrenty
#session = ./session
# Port range to use for listening.
# nasteveni portu, pokud chcete jenom jeden, nastavte treba na 6890-6890
#port_range = 6890-6999
#directory
doplnime treba na directory = ./dostahovane, pricemz slozku “dostahovane” musite mit v /home/vas_profil/.
#session
session uzamyka adresar, je tedy nutne aby rtorrent mel k dane slozce pristupove prava (pouzijte chmod), pripadne pouziti muze byt napriklad session = ./torrenty, pricemz slozku “torrenty” musite mit v /home/vas_profil/.
Nezapomente odtranit na zacatku radku kazde direktivy, kterou chcete pouzit znak “#” a muzete vesele stahovat :-)
Flash, Firefox a Linux
Stale jsem si rikal, ze sice prechod na Fluxbox z KDE usetri nejake hw prostredky, ale prece jenom to neni ono, veskera prace se systemem je takova docela tezkopadna – zkratka vsechno dlouho trva. Zkusil jsem teda dnes novou instalaci MDV2007.1 a ve vyberu balicku jsem byl skromny. Jako wm jsem zvolil Fluxbox (jak jinak), pak navolil nekolik balicku programu, ktere opravdu pouzivam.
Prvni zajimava vec co me potkala po instalaci byla ta, ze pri zpousteni wm z konsole (startx) se spusti KDE ve velmi nenarocnem rezimu a pritom plne funkcni (asi nejaky balicek potreboval KDE?). Druba vec byla, ze se mi nedarilo zbavit se z urpmi repozitaru z DVD. Kdo vymysli takove nazvy by mel dostat metal, namisto neceho jednoducheho (main, contrib…) tam mame:
"Mandriva Linux - 2007.1 (Free) - Installer"
"Mandriva Linux - 2007.1 (Free) - Installer (contrib)"
pomuze editace /etc/urpmi/urpmi.cfg a smazani prislusnych radku.
A od tretice sem mel problem s instalaci flash pluginu do Mozilla-firefox, rpm balicek se nechce instalovat (ze bych nemel to instalacni GUI z KDE?) tak staci stahnout RPM balicek s Adobe flash a nasledne otereveme stazeny rpm soubor (flash-plugin-9.0.48.0-release.i386.rpm) treba v krusaderu a v /usr/lib/flash-plugin/ zkopirujeme soubor libflashplayer.so do /usr/lib/firefox/plugins/. A nyni uz jen restartujeme prohlizec a muzeme vesele koukat na youtube :-)
Psi, krok za kruckem
Sam nejaky cas pouzivam Psi, dokonce se mi podarilo tohoto sikovneho jabber klienta (windows, linux) protlacit na dve dalsi pc a to k sestre a ke kamaradovi, sice stale pouzivaji “pouze” icq, ale vubec jim nevadi, ze jim to tak funguje diky JIT a hlavne, muzu si snima psat i ja :-)
nejakou dobu premyslim, ze bych po predchozim cinu – ala jabber na Mirande, napsal nejaky jednoduchy obrazkovy clanecek (navod) pro Psi. Ale prijde mi to jako noseni drivi do lesa, pomerne slusny clanek je na elka.cz a to sice Jak prejit na jabber – navod pro blondyny, ale najdou se i dalsi zajimave clanky, treba na linuxexpres.cz a urcite by se nasli dalsi.
proc prave Psi? Proc ne Miranda, nebo nejaky jiny multiprotokolovy klient? Miranda je naprosto skvela, sam jsem ji dlouha leta na Windows pouzival. Teda vzdycky tu nejvice osekanou verzi, kterou jsem vytunil pridavnymi pluginy a byl jsem spokojeny. Nicmene Miranda je defakto jenom prostrednik. Nejcastejsi problem ICQ je, ze kdyz musite prejit na jine PC, tak se nejednou stane, ze chybi nejaky kontakt. Miranda ma slusne resenou synchronizaci se serverem, ale vsechno taky nezvladne a zde se vyskytuje otazka, proc posilat data buhvi kam pres ocean tisice km daleko, kdyz muzete vyuzivat vase oblibene sluzby (ICQ, MSN…) a pritom si vsechny sve kontakty ukladat na lokalni server, ktery sidli v Ceske republice.
jak to funguje? Naprosto jednoduse, zakladem je stazeni jabber klienta, osobne doporucuji Psi. Nainstaluji, zaregistruji si JID (jabber ID), ktery bude ve tvaru nick@nazev_jabber_serveru. Po prihlaseni ke svemu JID si muzu projit seznam sluzeb, ktere muj jabber server nabizi a vetsine pripadu tam najdu i ICQ transport (JIT). Ten si zaregistruji ke svemu jabber uctu -> zadam sve UIN a heslo. Stejne tak budu postupovat v pripade registraci dalsich transportu do jinych siti, pripadne sluzeb. Ale kde je ta vyhoda? Cokoliv zmenite se ulozi na server, vas jabber server a vy se muzete na svuj jabber ucet prihlasit odkudkoliv a vzdy budete nachazet stejne sluzby, stejne kontakty jako kdyz jste jabber naposled opousteli.
Dulezite odkazy!
Jak přejít na jabber – návod pro blondýny (Psi – krok po kroku)
Psi – Instalace (Windows)
Psi – Vytvoreni a nastaveni uctu
Pojďte si s námi popovídat (Psi, Gajim, Gaim)
Jabber: lepší než ICQ (jak se pracuje se sluzbami na jabber serveru)
O Jabberu (Mishaakuv clanek pojednavajici o Jabberu)
Jabber – otevrena komunikace (pavlix a jeho pohled na xmpp)
I takhle muze vypadat roster (zkratka panel)
Takhle zase muze vypadat MUC (chat)
Acer Aspire 1356LMi a Toshiba Satellite A50, keyboard?
Acer uz mam doma delsi dobu, byl to muj vubec prvni notebook co jsem kdy mel, byl taky pomerne drahy a asi bych si uz nikdy tolik penez do PC vseobecne neinvestoval (za to muze ta moje Linux manie). Ale diky tomu, ze jej mam vice jak 3 roky jsem poznal vsechny vyhody a zapory teto znacky. Jedna vec, ktera je u Aceru hodne spatna jsou plasty chranici klouby (zavirani/otevirani displeje). Ten plast nijak extremne dulezity neni, ale po case zacne praskat a nevypada to moc dobre, hlavne mate strach, aby se to casem cele nerozpadlo – nebojte, nerozpadne.
Na Aceru jsem take prvne instaloval Linux, teda uplne prvne to bylo na starickem desktopu (Mandrake10.0), ovsem plnohodnotne jsem zacal pouzivat a pracovat az s Mandrake10.1. Nejvetsim mym problem byl externi USB ramecek se 160GB diskem, jenz jsem nedokazal i za pomoci ochotnych radcu sprovoznit, sice jsem jej nalezl (nadetekoval pripojene zarizeni usb_mass_storage), ale pracovat snim neslo. Zahada je to pro me dodnes.
Pomerne nedavno (asi pred dvema tydny) jsem si poridil dalsi notasek, tentokrate obstarni kousek Toshiba Satellite A50, jde o temer stejne stary notebook jako je muj Acer. Potreboval jsem nejaky notebook na praci s Windows (nejake aplikace v Linuxu nejedou a ani je tam nechci) a zkouseni ruznych distribuci. Ty distribuce sice nejsou prilis dobre rozhodnuti, nicmene z desktopu se stal spise domaci server, ktery bezi nonstop a nemuzu si kvuli lokalni siti dovolit jej odstavovat (ironicky pusobi fakt, ze mi pred par dny odesla MB). Acer je spise domaci stanice – velky vykon, samostatna grafika, mensi vydrz na baterie, kdezto Toshiba je lehka, ma velkou vydrz, ale ten vykon neni nic moc. Oba maji rozliseni TFT displeje 15″ coz mi naprosto vyhovuje, osobne nespatruji v modernim trendu velikosti displeje o rozmerech 15.4″ nic specialniho, naopak patrim mezi ty, kterym se takove displeje spise hnusi. Jeste ze tyhle sirokouhle anomalie jsou predevsim u 15″ verzi displeju a mensich (vetsich) rozmeru jsou zachovane spise klasicke meritka.
Ale co me vice zaujalo je klavesnice, vetsinou jsem narazel na stejne provedeni, nebo podobne, kdezto u Toshiby jsem byl prvne nemile prekvapen. Tolik “nepouzivane” tlacitko pro zobrazeni panelu START ve Windows je kdesi v pravem hornim rohu a hned vedle mu zdarne asistuje i tlacitko pro “volby”, coz uz je pomerne caste pouzivane v okennim manageru (tcm, krusader…). Navic jedna z vubec prvnich veci, ktere jsem pro Acer objednaval byla klavesnice a mys. Oproti tomu, pro Toshibu shanim jenom mysku, klavesnice je naprosto luxusni na psani textu (cesky). Dokonce me fascinuje klavesa pro zadavani znaku “;” kterou vetsinou najdu az v anglickem rozpolezeni klaves. Klavesa pro strednik se nachazi na leve strane mezerniku (space) a na prave strane je opet velmi praktycka (pro ruzna nastavovani a programovani) klavesa “\“, nicmene diky temto klavesam je tak ochuzen prave mezernik, ktery je znatelne kratsi a z prvu jsem byl zoufaly si na na klavesy zvyknout. Trosku nezvyk je pro me umisteni klavesy “del”, ktera je na leve dolni strane klavesnice mezi “ins” a “altgr”. Tyhle drobnosti na prvni pohled pusobi naprosto hrozne, ale po chvili si na ne zvyknete uz je nebude chtit za nic zamenit :-)
Klavesnice Acer Aspire 1356LMi
Klavesnice Toshiba Satellite A50
RECENZE TOSHIBA SATELITE A50
RECENZE ACER ASPIRE 1356LMi (serie 1350)
Nastaveni xorg.conf (kombinace cz+us)
nedavno jsem si postoval cast konfiguracniho souboru, nicmene ten samozrejme na notebooku fungovat nebude – ale ja si to chvili myslel, staci do “XkbOptions” doplnit parametr compose:rwin a cele to pak vypada asi takhle:
Section “InputDevice”
Identifier “Keyboard1”
Driver “kbd”
Option “XkbModel” “pc105”
Option “XkbLayout” “cz,us”
Option “XkbOptions” “grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll,compose:rwin”
EndSection
to by bylo pro dnesek rozplyvani nad skvelou klavesnici Toshiby A50 ;-)
Amarok vs. XMMS
Kdyz jsem prvne “zakorenil” v Linuxu, hledal jsem neco co dokaze prehravat hudbu z disku a nebo z internetu – ruzne online streamy atd. Na Windows jsem dlouha leta pouzival legendarni prehravac Winamp, ktery dnes uz znamena samostatny pojem pro prehravani. Ovsem ja nikdy nepreskocil pres dvojkovou verzi, nedokazal jsem docenit funkce, vzhled a predevsim naroky, ktere prisly s vydanim treti verze tohoto skveleho prehravace (dnes uz je nejaka petkova rada).
Proto jsem jako prvni prehravac v Linuxu (a jak jinak nez v Mandrake) pouzival prehravac XMMS, ktery by se dal jednoduse nazvat jako “winamp pro linux”. Jednoduchy a pritom extremne silny nastroj, ktery si poradi se vsim co jen obsahuje nejakou multimedialni stopu. Aktivne jsem jej pouzival jeste na MDV2006/7, s prechodem na MDV2007.1 jsem se nechal unest predstavou integrovanosti prehravace Amarok do systemu a nejaky cas jsem jej pouzival, az do dnes…
Amarok
pokud bych mel nejak vystizne popsat/prirovnat tento prehravac, napada me vystizne srovnani s WMP (windows media player). Amarok je integrovany primo v KDE (uz po instalaci), obsahuje prehrsel funkci a je mozna az pres prilis user-friendly, nadchnou jeho pokrocile funkce, treba rozsahly seznam online radii serazenych dle stylu hudby (rock/pop/alternative…), pak take jeho velmi slusny vzhled a spousta lidi uvita urcite integrovany plugin last.fm pro odesilani dat na patricny server -> radia to nezaznamenava :-) Nejvetsi slabinou z pohledu uzivatele budou asi naroky, vsechno to pekne klikaci prostredi neco stoji a Amarok se tak blizsi svemu bliznimi z Windows, z pohledu srovnani s XMMS spotrebuje mnohonasobne vice hw prostredku (operacni pameti), ale je nutne dodat, ze WMP je v tomhle pohledu naprosto neprekonatelna san.
XMMS
jak uz jsem zminil v uvodu clanku, XMMS muzeme volne srovnavat s Winampem (do verze 2.8) ve Windows, moznosti obou prehravacu jsou temer shodne. XMMS muzeme oskinovat, mame na vyber velke mnozstvi pluginu. Zakladni strohy vzhled je velmi ucelny a na chlup kopiruje vzhled Winampu. V jednoduchosti je sila a je to pravda, XMMS zabyra mnohonasobne mene operacni pameti nez Amarok, pricemz i pri poslechu internetovych radii ma XMMS velkou silu, pokud odkaz na stream neni funkcni a nebo se na trase (spojeni) vyskytne nejaka chyba, prehravac spojeni zrusi a zkousi dalsi v poradi. Mozna to muze znit jako samozrejmost, ale Amarok se takhle dokaze “zakousnout” i na nekolik dlouhych vterin. Jako tresnicka na dortu potom pusobi fakt, ze si muzeme z Winamp /program_files/winamp vytahnout soubor Winamp.Q1 a velmi jednoduse jej naimportovat do naseho XMMS equalizeru, diky cemuz ziskame prednastavene predvolby jako Rock, Techno, Live atd.
QiP ruske koreny nezapre
Jeste nez jsem skoncoval s ajsikjuu, tak jsem pouzival JIT (icq transport pro jabber), diky kteremu jsem mohl komunikovat se svymi pocetnymi kontakty vyuzivajici tuhle sit. Obcasne problemy nastavaly pri komunikaci s jedinci, kteri pro icq pouzivali klienta QiP, ktery si diky svym minimalnim hw pozadavkum velmi rychle ziskal celosvetovy ohlas. Nevim o tomto klientu nic bilzsiho, nikdy jsem jej osobne nepouzival, ale lide se kterymi jsem si obcas psal jej meli a smysleli o nem v superlativech, proc ne. Problemy ovsem nastavaly v pripadech, kdy nekdo zkousel psat s diakritou, tedy pismenka ěščřžýáíé. Misto zminenych pismenek mi chodily nejake znaky v azbuce (schvalne pisi nejake, protoze rustinou nevladnu). Proc zrovna v azbuce je velmi jednoduche, QiP je puvodem z Ruska -> vyvinuli jej rusti programatori :-) Pomerne jednoduse se problemu a jeho reseni uchopili na jptuning.net, takze jak na QiP a znaky z azbuky v nekterych klientech…
Prvni muz seznamu se rozvykladal na MUNI
Zakladatel a majoritni vlastnik seznam.cz (s.r.o.) Ivo Lukacovic se 6.6.2007 jal prednasky na MUNI (Masarykova Universita v Brne), ktera trvala neco okolo 2h. Je to paradox, ze clovek se o zajimavych vecech dozvida zpetne, kdybych se to dozvedel drive, urcite bych si prednasku nenechal ujit, ikdyz teda student uz nejaky cas nejsem (snad bych tam nejak proklouzl :-)). Ale nejen pro me je k dispozici online zaznam z celeho happeningu. Musim priznat, ze mimo tech “pr” vsuvek na seznam.cz je cele to vykladani (z 80% monolog IL) velmi zajimave. Vice na vyvojari.seznam.cz…
xorg.conf, kombinace CZ/EN keyboard
Ceske rozlozeni klavesnice je fajn, ale obsas je treba pouzit i ty znaky, ktere jsou vyhradne na te anglicke. V OS od Redmontu zadny problem, kdo by neznal magickou kombinaci shift+alt, nicmene stim v MDV moc neuspejeme. Proto i Ivan Bibr ve svych knihach o MDV casto pise o moznosti editace konfiguracniho souboru, diky cemuz se nam stane snadne dostupnou i anglicka klavesnice.
je treba zmenit /etc/x11/xorg.conf:
Section “InputDevice”
Identifier “Keyboard1”
Driver “kbd”
Option “XkbModel” “pc105”
Option “XkbLayout” “cz,us”
Option “XkbOptions” “grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll”
EndSection
a od ted jako ve windows :-)