Vzdycky kdyz s necim koncite, tak premyslite co jste si odnesli. Pred nejakou dobou me napadlo si shrnout posledni roky hrani prelomove hry World of Warcraft.

#Seznameni#
Nekdy zacatkem roku 2008 jsem se poprve prisel do kontaktu s WoW, kdy muj kamarad uz besile behal po jednom free serveru a uzival jsi atmosferu, kterou do te doby zadna jina hra nenabidla (mozna jen D2 po Battle.netu). Se slovy „tu to mas a jenom to zkopci a spusti“ jsem prisel domu. V te dobe pro me byl obrovsky problem najit PC na kterem vubec hru spustit, protoze PC bezelo na Linuxu a protoze Wine v te dobe nebylo prilis snadne premlouvat pro 3D nabite hry, hledal jsem stroj s Windows, coz nanestesti byly dva postarsi notebooky. Vysledek byl takovy, ze na jednom hra nesla ani nainstalovat (nesplnoval minimalni naroky na grafiku) a na druhem zase po spusteni a doslo k ocekavane plynulosti cca 5-7 FPS v zakladni lokaci (nelfu). Coz pro me v ten moment byl dostatecny duvod hru smazat.

#Jednani druhe#
Priblizne po pul roce jsem hledal opet nejake to virtualni rozptyleni a dosla zase rada na wow. Opet jsem dostal data predpripravene jako na zlatem podnose. Protoze jsem ale jiz nemel zadny stroj s Windows, pristoupil jsem k realizaci hry v primo v Linuxu. Byla to nadhera a velmi prijemny pocit, kdy se hra konecne rozjela a nepadala (teda ne prilis casto). Byl jsem neuveritelne prekvapeny co jsem celou dobu odmital. Clovek, ktery vyrustal na strategich Warcraft byl vrzen do sveta tolik znameho, ale pritom zcela noveho. Protoze hru zacinate skutecne hrat vpodstate az po dovrseni „cap“ levelu, tak jsem u PC sedel temer v kuse. Velmi zajimave bylo sledovat narustajici zajem tehdejsich spolubydlicich, kteri nechapali, co je na te hre takove, co me drzi u PC do pozdnich/brzkych rannich hodin. Jakoby to bylo vcera si pamatuji slova jednoho z nich „tohle nikdy hrat nebudu, dokud to nebude v cestine“. Nebudu to natahovat, do 14 dnu uz behali po nadherne vykreslenem virtualnim svete se mnou.
Jak uz to tak byva, vsechno krasne musi jednou skoncit nebo byt preruseno…

#Co je to free*#
Nekdy koncem roku 2008 zasahly free server velke problemy. Prvne to byla planovana technicka odstavka o ktere se administratori zapomneli tak nejak zminit, pak se z toho stal vypadek na tyden/…dva/…mesic. Jako zavislak si musite nejak vypomoci, proto jsme zkouseli najit utociste na jinych serverech, ale moc se nedarilo premluvit vice lidi, aby se takrikajic trhli. V te dobe se objevili prvni informace o tom, jak snadno a rychle prejit na oficialni servery (ofik). Protoze vice lidi bylo bud unaveny z vecne padajiciho, lagujiciho serveru a nebo jenom byly zklamani z aktualni situace, mnozila se rada lidi odhodlanych prejit na oficialni servery stejne tak jako rada lidi prosazujici pouze onen free server.

#Welcome on Thunderhorn (EU)#
V unoru 2009 jsem jiz vypenil natolik, ze jsem s poprve zaplatil oficialni ucet. Tenkrat stacilo poridit original hru a datadisky v pripade zajmu dokoupit/doinstalovat pozdeji. Pripadal jsem si jako Alenka v risi divu. Wow jsem prece znal, prece to na tom ofiku vypadalo tak nejak jinak – lepe. Uplne prvni postavu jsem si vytvoril Priesta, nicmene kamarad me tenkrat neprozretelne premluvil k Hunterovi. Bylo to moudre, protoze s tim Priestem to levelovani slo velmi pomalu (patch 3.0).
Jako spravny stramak jsem dostal 10G do vinku, coz byla neuveritelna suma (tezko se zacina s medaky). Postupne jsem se prokousaval levely, doinstaloval vsechny datadisky (hned o prvnim update jsem mlatil hlavou do stolu, protoze update nesel – nejspis kvuli Wine – musel jsem vsechno preinstalovat uplne od znova) a zacal zjistovat co jsou to raidy. Zacal jsem si osvojovat nove nareci a sluvka. Taktez jsem se zacal zlepsovat v anglictine, protoze anglictina byla universalni pro dorozumivani ve hre. Thunderhorn me prijal vrele. A nemuzu zapomenout na guildu, ve ktere jsem zustal vzdy minimalne jednou nohou po celou dobu: Chrocht!
Bohuzel se mi nedarilo vyladit Wine pro spravne fungovani (dnes uz legendarni memory_leak bug), takze jsem musel pouzit dualboot do Windows Seven.

#First raiding skills – Naxxramas#
Ma prvni „capnuta“ postava byl tedy Troll Hunter. Stihl jsem to v dobe, kdy stale tim nejlepsim co se dalo jit byl Naxxramas (10/25). Dnes kdyz vzpominam na situace u Patchwerka tak se musim smat, ale ty zazitky jiz nejspis nikdy nic nevyvazi – tak nejak chapu lidi, co se rozplivaji na „vanilou“. Protoze jsem si pripadal porad tak nejak nespokojeny s hunterem, zacal jsem hrat i druida. Raidy s W.I.P. byly nezapomenutelne.

#Second character and opening of Ulduar – 3.1#
Druida jsem „capnul“ asi tyden pred otevrenim Ulduaru (to je taky doba, kdy se zacali formovat Keepers v Chrochtu – ale k tem sem nikdy nemel blizko). Behem teto doby se stalo neco co jsem si presneji nedokazal vysvetlit, ale z free serveru zacalo migrovat vetsi mnozstvi lidi. Takze v teto dobe jsem obcas chodil s huntrem do Ulduaru a protahoval kamarady pres Naxxramas pro zakladni gear. Od Ulduaru se nepsanym mainem stal Druid, hlavne kvuli potrebe ruznych raid-skupin, kde chybel healer nebo tank.

#The Crusaders’ Coliseum – 3.2#
Tady uz se podarilo zformovat slusnou sestavu na 10N z migrantu z free serveru, takze raidovni bylo o neco vice entimentalnejsi a emotivnejsi. Bohuzel se zacalo ukazovat, ze clovek muze byt sebelepsi kamarad, ale proste pokud to v sobe nema, tak ho nenapadne vystoupit z ohne (obecne „spotu“) a umre, pokud jde o healera tak v kratke chvili po nem lehne cela skupina. Bohuzel tyto zjisteni nam zavreli na dlouho HM. V te dobe jsem se vicemene nahodou dostal do skupiny, ktera mela nezvykly nazev (pro raid skupinu) a mohl jsem si tak uzivat 25N mode – LEOZ, v te dobe vedeny Klashkem. Bohuzel slo o odreagovani, takze ani zde se HM ve velkem nechodili.

#Icecrown Citadel – 3.3#
Vrchol celého datadisku byl zde. Arthas jako Lich King cekajici na svuj pad v bajne citadele. V ICC byla spousta veci jina nez v drivejsich instancich, ale v prvnich dnech po otevreni bez znalosti taktit, bez gearu a hlavne bez „zlehceni“ to byly opravdu perne stravene hodiny. V prvnim tydnu doslo k otevreni prvniho kridla, uz ani nevim jak, ale v 10N se nam podarilo zabit 3/4 bossu. To bylo snad poprve, co jsem ve hre videl, ze bez urcite classy/specializace bosse neni mozne zabit (Deathwing a Disco Priest). V 25N to zacalo skripat. LEOZ byl na pokraji rozpadu, po Klashkovi prevzal skupinu Maxxal s Nerzhulem. Mezi ty nejpikantnejsi zazitky z teto doby patri zajiste vyroky jako „nemusite me healovat, ja se uhealuju sama…“, „mam na sobe Beacon, to zvladnu…“ (kdyz vam jako prvni umrou dva holy paladini, nejde delat nic jineho nez se smat) – vsechny jsou od Deathwinga, ktery se nejen na 25N stal stopkou vetsi nez se mohlo zdat. Tech zazitku bylo mnohem vice a vzdy kdyz si na ne vzpomenu, tak se mi derou slzy smichy do oci. Po slabsim zacatku a horsim progressu byl Maxxal na odchodu do Memento Mori a skupinu prevzal plne Nerzhulem. V teto dobe se grupa drzela sveho tempa a nikam se bezhlave nehnala. Vpodstate jsme byla lihen pro Keepers a vzhledem k obecne slabe zalozne hracu jsme byli tenkrat radi, ze jsme raid vubec slozili.

#LK slain#
Vzhledem k ktomu, ze ukocirovat 25 lidi bylo nekdy opravdu problemove zacaly se vysledky dostavovat nejprve v 10N. Protoze se ma prvni 10N grupa Mystery of Chimera vpodstate rozpadla (nedostatek lidi), zkusil jsem podporit druhou skupinu Wipers. Skupina si vedla kvele, progress zakonceny na Sindragose se podarilo velmi brzy posunout az k finalnimu bossovi, kde to ovsem melo i svuj konec. Boj s LK neni uplne nejjednodusi na pochopeni a tak se stalo, ze jsme padaly porad na tech stejnych chybach jako zapominani odbihat z „black_spotu“, prebihat na mezifaze, valkyry, healeri bez many… apod. Nastalo mezidobi, kdy jsem se venoval pouze 25N a v 10N pouze HM v Ulduaru (skoda toho Yogga, ktery nepadl tenkrat v te grupe). Po nejake dobe se zase ozvala stara resuscitovana a kompletne prekopana sestava. Testik ukazal, ze umi vydupat z lidi jejich maximum a konecne zacal stavet lidi na progress dle jejich prinosu a umu. Probehnout ICC v normal modu byla otazka dvou hodin, nasledoval HM. Mezi nejtezsi bosse rozhodne patril Professor a obcas i necekane Rottface. Po relativne kratke dobe jsme stali u samotneho LK na HM. Zde bohuzel doslo k dlouhe dobe k zaseknuti. LK byl po dlouhou dobu velmi tezky boss, predevsim na HC museli byt vsichni disciplinovani a predevsim musela na nej byt definovana sestava, kde bylo vhodne mit minimalne druid a paladin tanka, zbytecne psat, ze druid healer zde nebyl moc platny. Po par tydnech wipovani stale na tom samem problemu (mix grupa a individualni chyby) prisel muj odchod ze skupiny. Blizila se chvile migrace k alianci…

#Transfer k alianci#
Kamarad, shodou okolnosti ten stejny, ktery me privedl k wow si hyckal na alianci shamana a zrodila se myslenka rozjet si pvp duo na alianci Shaman + Mage. Par tydnu pred prichodem datadisku (Cataclysm) jsem prevedl Maga na alianci a zacali jsme se venovat volne arenam, BG a jinym zabavnym aktivitam. Pro tuto dobu se mym domovem stala guilda AfterAll slozena predevsim z „casual“ hracu. Tohle by si zaslouzilo svou vlastni kapitolu, zde jsem zazil neco co jsem nevidel od dob hrani na free serveru. Guilda byla vice semknuta, vsechno delali spolu, kazdy mel moznost se do vseho zapoajovat – prislo mi to neuveritelne. Vyskytovaly se zde skupiny 10N, ktere byly svym progressem velmi rozdilne, napr. K1 si uzivala posledni bosse na HM, kdezto K4 mela problem s prvni polovinou bossu na normal. Lze si tak domyslet, ze 25N bylo taky vzruseni i na normal (HM se otevrelo kratce pred datadiskem). Protoze jsem byl u aliance predevsim kvuli pvp, tak sem pve vubec neprozival a neresil individualni kvality – snazil jsem se hrou bavit. Po kratke chvili se podarilo stabilizovat K4, kde jsem vypomahal a zabit i LK a zkusit par boju na HM. U 25N to byly jine strasti, mix hracu z cele guildy byl silne znat, presto cesta az k Sindragose byla relativne plynula. Nicmene aby byla alespon elementarni sance zabit LK, stalo me to transfer paladina z Hordy. Holy paladin v te dobe u AA nejak chybel. Nakonec se podarilo a pred datadiskem padla jeste polovina bossu v HM. Obecne situace a zpusob chapani hry v AA byl pro me necim neocekavanym a predevsim vsudepritomna ochota lidi pomahat si navzajem s cimkoliv byla velmi nezvykla, ale prijemna.

#Cataclysm – 4.0#
Datadisk byl necim vyjmecnym hned v nekolika ohledech. Jednim z prvnich byl nakup hry pres Battle.net, tim dalsim silnym zazitkem byl bug, ktery me zastavil v levelovani u Paladina, ktereho jsem si zvolil u Aliance jako maina (stejna situace jako s druidem na zacatku hrani na Horde – healer/tank/dps). Zastavil jsem se na levelu 84. pred branami Highlands. Vedlejsi efekt byl, ze behem vyreseni a mailovani s GM jsem si temer „capnul“ Maga. Bylo to zajmave, byt na zacatku datadisku na startu se vsema a uzivat si situace, kdy jsme vsichni stejne „low“ bez gearu. Kazda instance na HC byla vyzva, i trash v raid instanci byl wipe-fest. V te dobe se zacalo ukazovat nekolik veci. Jednak jsem mel cim dal mene casu se hre venovat, PvP v Cata bylo uplne jine nez ve Wotlk coz melo za nasledek odklon zase k PvE a nakonec rozpad K4 pro raidovani. To posledni bylo velmi neprijemne, nekteri hraci presli do jinych guild nebo skupin, na zacatku bylo potreba jistych class aby jsme vubec meli elementarni sance na slain bosse. Vsechno po par tydnech eskalovalo k navratu na Hordu. Situace v AA byla v te dobe velmi vypruzena, kdy se zacali bortit krehke hranice mezi raid-core hraci, kteri chteli progres a casual hraci, kteri chteli zkusit raid, ale tak nejak jinak.

#Back on the right (Horde) side#
Po transferu jsem se venoval opet vsemu tomu, na co zbyl cas po pozdnim prichodu ze zamestnani. Obcasne PvP, obcasne zaskoveni do PvE s Magem. V te dobe dochazi k prvnim naznakum, ze bych si mohl od hry odpocinout a tak se taky deje v dubnu, kdy si poprve rusim predplatne. Za dalsi mesic jsem zpet, ale od cervence si davam delsi pauzu.

#Firelands – 4.2#
Do noveho patche naskakuju az v zari vicemene i na zadost (zase chybi healer/dps). Diky tomu, ze tady byl patch 4.1 a nove dungeony, ktere umoznily opravdu rychle ziskani gearu behem velmi kratke doby vstupuji do ohnive instance – bez toho aniz bych vubec znal nejakou taktiku na nejakeho bosse. V temer uplne nezname skupine zapadam vykonem do prumeru (neco na tom asi zmuze gear). Prubeh po instanci jde vyborne, az po Majordoma, kde se ten vecer skupina zaseka. Ukazuje se, ze jenom dps nestaci – tu dojde healerum mana, tu se DK zapomene s blood_presence (neni moc moudre kdyz jste DPS), nakonec slusny vecer. Nicmene tato skupina je velmi slaba a proto se angazuju jenom v pripade vypomoci, ale rozhodne ne na stabilni raidovani. Casu opet moc neni a raidy nestiham. Diky starsi skupine se dostavam zpet do BWD a kde mam moznost si doplnit slainy v normal mode (Nefarian). Pomalu se blizi doba, kdy cele Firelands zasahne nerf a vsichni se tresou na Ragnarose. Dne 30.10.2011 jsem u slainu dokonce i s nechtenym ocenenim Ragnar-O’s (Defeat Ragnaros while three Living Meteors are ignited by Lava Wave.) – moje nervy.

#What to do next…#
Na par mesicu si davam pauzu. Vracim se jenom na skok, predevsim kvuli tomu, ze jsem chtel zjistit jak na tom je WoW+Linux (Wine 1.3 + DLL a slape to jako ve Windows, ale bez efektu). Hra samotna mi prijde cim dal nudnejsi a chystane zmeny v dalsim datadisku az neuveritelne (ale trapne). Byly to pekne zazitky, ale myslim ze hrde a rad vymenim WoW za Diablo III., pokud ho tedy Bizzard nekdy vypusti z beta-testovani.

#Characters#
Tagun (Troll Hunter), Teekex (Tauren Druid), Azot (Troll Priest), Svadlenka (Belf DK), Teeksie (Belf Mage), Teeksi (Belf Paladin)